Občas si k vínu dopřeji kousek vyzrálého sýra. Sýráren je po Praze několik, liší se od sebe převážně hlavně místem původu sýrů. Nejraději si dáváme s Danou a Týnou holandské goudy, ale proč občas neochutnat rovněž Itálii, Francii nebo Švýcarsko. Jedním z oblíbených míst, kam chodím najisto, je vyhlášené lahůdkářství Sváček. Vybrané zahraniční uzeniny, sýry, olivy… K tomu všemu nepřehlédnutelná firemní politika založená na přístupu tatínka Oty Pavla, bez přestání mluvit a mluvit, až si zákazník koupí vše, co mu prodavač nabídne.
Zažil jsem to po čase taky. Stavil jsem se u nich na Budějárně pro kus goudy. Jen sýr a nic víc… Odcházel jsem, jak jinak, ještě s klobáskou a lahví vína. Nepotřeboval jsem, ale podlehl. Utopil jsem se ve vodopádu vět, jak se právě vrátili z Toskánska, kde navštívili malého vinaře a přivezli si od něho paletu výborných vín. Stačilo se podívat na regál za pultem, čtyři různé lahve, pestré viněty a cenovky od 300 do 800 korun.
Odolali byste tomu? Vychvalované toskánské vinařství s víny převážně z odrůdy Sangiovese… Mám rád vína z tamějších vinic, přemlouvat jsem se nechal jen velmi krátce. Ale přece jen šlo o koupi na slepo, takže jen jedna a ta nejlevnější lahev… Ještě dlouho mi rezonovalo rozloučení, až ochutnáte, přijďte nám říci, jak vám víno chutnalo.
Lahev jsem otevřel ještě ten samý večer. Na konturách hlavy kohouta název Cibreo, Toscana, ročník 2018. Označení IGT signalizuje, že se na víně podepsaly i hrozny místně nepůvodních odrůd. Nedalo mi to a pustil jsem se do hledání. Přiznané bylo jen Sangiovese, takže pokud tam je ještě něco navíc, tak maximálně 20 %. Nakonec jsem na to narazil, v tomto ročníku jde o cuvéečko s Grenache. Což o to, za mě to tak může být…
Skutečně jde o menší vinařství Marca Tanganelliho ležící na okraji Castiglion Fiorentino, kousek pod Arezzem, ve východním rohu Toskánska. V podstatě jde o zemědělskou farmu, kterou zde vybudoval otec Carlo před více než 40 lety, dnes s cca 5 hektary vinic. Marco se tu snaží uchovávat zejména staré místní odrůdy typu Trebbiano, Malvasia a Sangiovese.
Vína jsou vyráběna jako tradiční toskánská selská vína, na principu přírodní fermentace, dlouhé péče o hotové víno s uplatněním nulové nebo minimální síry. Cibreo se v zásadě vyznačovalo výše uvedeným, patrná byla dlouhá macerace na slupkách, částečné školení v nerezu a v dubových sudech. V chuti se dalo najít aroma višní, malin, ostružin, možná i čokolády a zeminy z taninů.
Dlouho zůstávalo přede mnou uzavřené, ukazovalo svou tvrdost a sílu, teprve ve chvíli, když jsem dopíjel, tak změklo a začalo mi ukazovat, že v něm je možná víc, než jsem v průběhu večera zaregistroval. Moc se mi líbila jedna recenze, že jde o víno, které byste měli otevřít ihned, jakmile dorazí hosté, ale nalejte ho do skleniček až za hodinu, co dovaříte na sporáku boloňskou omáčku...
Slíbil jsem dát zpětnou vazbu, tak jsem se u Sváčka stavil znovu. Byl jsem pevně rozhodnutý, že tentokrát do toskánských vín nepůjdu. Maximálně opět kousek tvrdého sýra na večer… Jenže hned první otázka mě zaskočila. Máte už víno na dnešní oslavu svatého Valentýna? Jasně, vín mám doma spoustu, ale copak se dá odolat, když vám dneska nabídnou speciální sváteční dvacetiprocentní slevu?
Opět mě ukecali. Tentokrát jsem si odnášel Francii, konkrétně jednoodrůdové víno z Alsaska. Můj oblíbený Pinot Noir, ročník 2020, vinařství Boeckel z Mittelbergheimu, Appellation Alsace Controlée. Oproti předchozímu vzorku, šlo hned po otevření lahve o krásně ovocité víno s elegantním tříslovinami, na čemž se podílela podstatně kratší macerace slupek. Chuť lehce podepíralo i zrání vína ve sto let starých dubových sudech. A díky slevě jsem měl zážitek v přiměřené ceně.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat