Oblíbeným způsobem poznávání domácích i světových vín jsou pro mě řízené degustace. Bohužel nám tomu doba moc nepřeje, když už se někdo odhodlá něco zajímavého uspořádat, začne ve mně vrtat červíček, že tu stále ještě žijeme s koronáčem a bylo by tedy lepší se lidem rozjařeným alkoholem vyhýbat. Takže jsem se na rozdíl od Jardy více než čtyři měsíce všeho rizikového stranil a podlehl jsem vábení krásných vín až včera. Petra z Wine of Italy pro nás připravila degustaci známých i neznámých toskánských vín. A tomu se vzhledem k mým preferencím tak nějak nedalo odolat.
Než se pustím do zážitků z ochutnávky sedmi vzorků, chtěl bych se ještě zmínit o místě konání. Sešli jsme se v La Cantina del Gusto, v malém vinném baru na rohu Slezské a Nitranské ulice. Do domu naproti jsem jeden čas chodil poměrně často za kolegou Tomášem, který zde vybudoval business club Amabila. To tu ještě Gusto nebylo, a docela mě překvapilo, jak to tu na nás díky jeho majiteli Paulovi dýchlo Itálií. Nezapomněl ani na typické italské studené i teplé pochutiny, které se tu nabízely k vínu po celý večer. Obsluze tak patří velký dík za to, že jsme se neutopili pouze v alkoholu.
Začali jsme dvěma vzorky toskánských bílých vín. Určitě jste se taky už setkali s vyhlášenou Vernacciou di San Gimignano DOCG, tentokrát od Geografico. Ochutnávaný vzorek z roku 2020 měl světle žlutou barvu, za mě byl bez výrazné aromatiky. Někdy se pro tato vína uvádí, že připomínají mokré kameny v lesním potoce s vodou s příchutí zralého citronu. Každopádně nemohu opominout poměrně výraznou hořčinku, díky čemu tomuto vínu nepodlehnu. Znám však řadu milovníků vína, kteří na Vernaccii nedají dopustit, obdivují krásnou pitelnost, hledají v ní mandlové tóny, snad i broskvičku, a v dlouhém závěru moře a mořskou vegetaci.
Víc mě zaujal druhý vzorek, tentokrát Bianco Vergine di Valdichiana ADILO DOC, z vinařství Fattoria di Basciano, ročník 2020. Tentokrát hrozny pocházely z údolí uvedeném v názvu, z jihovýchodního Toskánska. Šlo o cuvéečko, jak z převažující odrůdy Trebbiano Toscano, tak z třetiny Chardonnay a na doplnění drobet Malvasiia del Chianti. V porovnání s předchozím vínem byla v tomto prokazatelně ostřejší kyselinka, ale proti tomu krásná květinová voňavost. Nebráním se takovým vínům, nicméně, přišel jsem dnes především za červenými…
Začali jsme Chianti Rufina DOCG, ročník 2019, rovněž z vinařství Fattoria di Basciano. Jde o v pořadí druhou nejpopulárnější oblast pro vína Chianti, hned po Classico, nacházející se tentokrát poblíž Florencie. Dominantní odrůdu Sangiovese doplňovalo 5% autochtonní odrůdy Colorino. Typická chuť Chianti na můj vkus ve víně bojovala s tříslovinami, z poznámek čtu, že mi to při ochutnávce drhlo. Ale poté, co jsme se k němu vrátili, mě pak víno dokázalo mile překvapit.
Dalším vzorkem bylo Barco Reale di Carmignano BIO DOC, ročník 2019, z vinařství Tenuta di Capezzana. V zásadě šlo o podobně udělané Carmignano, jako to v DOCG, tedy Sangiovese doplněné o Cabernet a o místní odrůdu Canaiolo. Díky zrání v barrique sudech působilo víno sametově a nasládle, zážitek umocnila i dlouhá dochuť. Uvádí se, že se prodává za poloviční cenu než starší bratr, ale i tak toto dosahuje na úroveň 20 éček.
Já si určitě zapamatuji další vzorek z vinařství Poliziano a to Rosso di Montepulciano DOC, ročník 2018. Nejedná se o víno z odrůdy se stejným názvem, ale jmenuje se tak podle místa původu. Stejně jako Vino Nobile je vyráběno z hroznů odrůdy Prugnolo Sangiovese a je doplněno dvaceti procenty Merlotu. Hodnotím zejména zakulacený projev, byť přiznávám, že bylo až dost suché a doplněné lehkou tříslovinkou.
Nebylo překvapením, že se i tentokrát mezi všechna toskánská Sangiovese opět vedral jeden Supertoskánec, tedy víno vyrobené z evropských odrůd, kterým se v Toskánsku velmi daří. ATEO Sant‘ Antimo DOC, ročník 2018, z vinařství Ciacci Piccolomini d’Aragona, v sobě obsahovalo typické Bordeaux odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon zhruba ve stejném poměru. Víno prošlo rok a půl zráním v barrique sudech, ale musím vinaře pochválit, v chuti se to promítlo harmonicky. Doplnilo to merlotovou kulatou chuť peckovin, bylinek a koření, kabernetová třísla pak umocnila plné tělo. Takové víno potěší…
Závěr degustace pak byl jakoby z jiného světa. Z oblasti Veneto jsme ochutnali vinný vermut Spiriti Artigiani. Vycházel z odrůdy Pinot Grigio, ale o chuť těchto hroznů vážně nešlo. Podobně jako u naší becherovky se na výsledné podobě podílela směs 27 aromatických bylin, která z nápoje udělala sladký digestive. Rozhodně zajímavé, na závěr snad dobré, ale vyhledávat to nebudu.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat