Astronomický začátek jara se letos docela povedl. Teplota v uplynulé dekádě dní, kdy zima oficiálně skončila, vystoupala sympaticky vysoko. Navíc se pravidelně na nás dívalo sluníčko z krásně modré oblohy. Není se tedy čemu divit, že mě to o víkendu táhlo na chatu podívat se do mé vinice.
Jarní střih už jsem zvládl před měsícem, takže to teď bylo spíš o pročišťování řádků po zimě od přerostlých bylin a suchých listů, o úpravě drátěnky a pak o identifikaci škod po zimě spolu s plány, jak díry po zaschlých mladých výhoncích révy zacelit. Rozloha mé zahrady, kde se už dvanáctou sezónu snažím pochopit, jak se dělá víno, je totiž omezená, prostor pro rozšiřování novou výsadbou prakticky není. Takže musím účelně využít veškerého prostoru, který jsem pro realizaci svých snů na rodině vybojoval. Předpěstovávám si po střihu pár proutků Cabernet Cortisu, rád bych sklizeň této povedené odrůdy znásobil.
Loni jsem tu psal, že jsem přes lekce na You Tube pronikl do střihu révy podle metody pánů Simonita a Sirche. Jde o klasické rýnsko-hesenské vedení na drátěnce různé výšky, které si hlídá vytváření hlavy u každé révy. Shrnu-li to velice zjednodušeně, metoda se dá popsat ve čtyřech bodech.
Za prvé se vinař stará o řízené větvení plodících tažňů z dvouokých čípků požadovaným směrem tak, aby vytvářel hlavu a zachoval přitom organický růst révy. Za druhé se musí postarat o kontinuální tok mízy strukturou rostliny od kořenů přes kmínek až po plodící tažeň. Určitě netáhnout nové výhony někde z vrchu hlavy.
Za třetí je potřeba dbát o minimalizaci řezných ran na révě, zásahy do živého dřeva jsou možné pouze do jednoletého a dvouletého dřeva. Za čtvrté se pak pracuje s ochranným dřevem nad provedeným řezem, které se odstraňuje až následně po plném vyschnutí. Ztrácíte se v tom? Mrkněte na některá z videí Pavola Macka, snáze pochopíte…
Jak se mi to všechno osvědčilo? Řekl bych, že loňský střih dal mé vinici fazónu. Vykročil jsem řízeně směrem, kdy bude nejen hezká na pohled, ale réva by měla také plodit kvalitnější hrozny. Už vím, že po prvním střihu novou metodou se to všechno hnedka neprojeví. Navíc jsem v řadě případů vyměkl a ponechal místo jednoho plodícího tažně i dva nebo tři. Úroda byla loni docela pěkná, ale vylisovaný vinný rmut byl ve finále z nadprodukce hroznů kyselejší, než bych si jako milovník dobrého vína přál.
Poučení se nabízí. Střih v druhém roce mi umožnil se na keřích zbavit všeho, co tam nepatří. Každý kmínek si ponechal jen dva dvouoké čípky jako zálohu na příští rok a jeden plodící tažeň. Skutečně jeden… Bude záležet ještě na důsledně prováděných zelených pracích v průběhu sezóny, abych nenechal keříky zbytečně zahuštěné, a na protrhání přiměřeného počtu hroznů, abych se konečně dočkal přívlastkového vína. Pak už se snad za ně nebudu muset stydět.
Když už jsme s Danou trávili krásný slunečný den na zahradě u stále ještě zazimované chaty, podlehli jsme vábení jara a vyřešili jsme oběd rozděláním ohýnku a opékáním buřtů. Měli jsme už po nich absťák, přece jen zakouřený špekáček s křupavou slupkou na papírovém tácku s hořčicí a měkkým chlebem nemá po dlouhé zimě chybu.
S čím takový špekáček snoubit? Budete se divit, žádné nealko, ani pivko, podařilo se mi ho napárovat na italské červené. Žádná klasika to nebyla. Shodou náhod jsem nedávno narazil na mně dosud neznámou autochtonní odrůdu Teroldego v provedení Superiore Riserva, ročník 2017. Jen pro úplnost, pěstuje se na severovýchodě Itálie v regionu Trentino – Alto Adige. A taky se tam z matoliny této odrůdy vyrábí destilací populární grappa.
Barva tohoto vína byla hodně tmavočervená, možná až černá, jistě i s fialovými odlesky. Předcházela ho pověst drsné vůně a chutě, ovocné tóny s výraznou kyselinkou a až dehtové tóny. Já to v něm nenašel. I když… Něco atypického se hádat dalo, možná trochu zemitosti, která se však projevovala v dokonalé jemné harmonii s červeným bobulovým ovocem. Spíš by se dalo říct, že šlo o vůni přírody na ovocné zahradě…
Bylo mírně znát, že víno bylo školeno v dubu, ale osobně hodnotím velmi kladně, že to bylo jen tak naznačeno, tanin zůstal velmi jemňoučký. A při 13 jednotkách alkoholu, nebylo víno vůbec nepříjemně štiplavé. Shrnu-li to všechno, šlo o suprové víno na jarní zahradu ke špekáčkům opečeným na klacku.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat