Z nižší frekvence nových textů na našem blogu by se dalo usuzovat, že horké léto vínu dvakrát nepřeje. Trávím už druhý týden na chatě, a tím pádem i na mé vinici, a skutečně při teplotách nad třicet stupňů otevírám vychlazené plechovky piva mnohem častěji, než ve srovnání s tím tahám špunty z lahví vína. Ale na druhou stranu, kamkoliv se po zahradě podívám, tam na mě vykukují mladé hrozínky a signalizují letos velmi dobrou úrodu.
Vinná réva v údolí řeky Mže má zpravidla čtrnáctidenní zpoždění oproti moravským vinicím. Většinou konec prázdnin nechytám ani v raných odrůdách, například loňská sklizeň Solarisu v posledním srpnovém týdnu se vyznačovala poměrně vysokou kyselinkou v moštu, což mi pak ve svatomartinském víně vyčinilo, že jsem si měl pohrát s mírným doslazením. Jak letos procházím mezi řádky, mám radost, že díky parným červencovým dnům by úroda mohla přijít dřív… Zaznamenal jsem už dokonce první bobulky na hroznech modrých odrůd, co se mi začínají zbarvovat do červena.
Zmiňoval jsem se už několikrát, že jako hobby vinař upřednostňuji pestrou skladbu odrůd na úkor vinice zaměřené úzce na jeden druh vinné révy. Vzhledem k domácím podmínkám při výrobě vína jsem úspěšnější s červeným. Letos tomu patrně nebude jinak. Začínal jsem s odrůdou Boskop Glory, možná ji někdo považuje za stolní určenou pro zahrádkáře, ale po několika letech pokusů na ni nedám dopustit, poskytuje příjemně marmeládově ovoněné víno. Letos se mohu na mých osm hlav spolehnout, hroznů mají dostatek. Pokoušel jsem se nově uplatněným střihem pánů Simonita a Sirche bujný růst trochu redukovat, ale je patrné, že to bude práce na roky, než ustoupím a vážně nechám na révě jen takový počet hroznů, abych dosáhly potřebnou přívlastkovou úroveň.
Radost mám rovněž z mé Fratavy, jak jsem se rozhodl nazývat darované nepojmenované proutky z vinic od malovinaře hospodařícího mezi Štětím a Liběchovem na Mělnicku. Už ji mám na vinici dvanáctým rokem, daří se jí tu, myslím dokonce, jak dorůstá do dospělosti, odvděčuje se mi stabilními úrodami. Z nostalgie si držím i jednu hlavu Dornfeldera, většinou o něj přijdu vlivem nějaké z chorob, která mi přes vinici v době zrání přeběhne. Letos by to bylo škoda, úroda vypadá náramně.
Od pana Bulánka z Grébovky mám čtvrtým rokem vysazený Cabernet Cortis. Loni jsem měl pár panenských hroznů, letos se mi tažně prohýbají. Pokud se mi do něho nepustí kosák, který mi celou vinici každé ráno pravidelně monitoruje, mohu se těšit na víno, které se již zabydlilo u moravských vinařů. Díky šlechtění s využitím hybridního Solarisu má šanci dozrávat dříve než klasické evropské odrůdy révy, což určitě vítám.
Přehlídku červených vín zakončím zmínkou o Sevaru. Přivezl jsem si sazenice od šlechtitele z Velkých Bílovic, letos je mám ve vinici třetím rokem a o pár panenských hroznů se prvně rády podělí. Pokud je Cortis typické kabernetové víno, dává Sevar naopak ovocné víno bez výrazných taninů. Stejně je nakonec všechny přimíchám do směsi hroznů více odrůd, takže zmíněné odrůdy pěstuji spíše pro potěšení z objevování nových vůní a chutí.
Určitě se rád pochlubím hrozny Müller Thurgau, pěstuji ho více než deset let a všem pěti keřům se tu mimořádně daří. Prvně budu mít i větší sklizeň několika různých druhů muškátu, stranou nezůstane ani hybridní Bianca, která mi dělá každoročně radost. Panenskou sklizen očekávám letos i z jedné hlavy odrůdy Augustovskij, kterou mi před časem přivezl syn od vyhlášeného Starkla zahradníka z Čáslavi.
Jak jsem se zmínil v úvodu, smyslem mého činění je dělat si radost, když už se pustím do výroby vína, tak jen pro sebe a pár svých blízkých. Určitě se z mé neregistrované viniční tratě Nad Bubnem nedočkáte ani v budoucnu jednoodrůdových vín, spíš takovéta cuvéečka typu Dědečkova zahrádka… Ale každopádně dovolenka ve vinici a každovečerní posezení v pergole při koštu některého z dovezených poddvorovských vín stojí z to.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat