Sud-Ouest de la France

Je to on? Není? Pokukoval jsem po zástupci vinařské firmy Plaimont hospodařící na Jihozápadu Francie, a měl jsem pocit, jako by mně někoho připomínal. To přece není možné, aby každý chlap z Gaskoňska měl geny po d`Artanganovi. Byť když si představím mušketýrský šat, něco z podoby na něm určitě bude… Možná se teď jen lehce usmíváte, ale proč ne? Aspoň vidíte, proč mě vína odtamtud tak přitahují.

Na Galadegustaci Kupmeto jsme s Jardou narazili hned na dva stolky nabízející vína z Jihozápadu Francie. Některé apelace nám byly již důvěrně známy, pár vzorků vín odtud jsme už dříve ochutnali. Některá vína k nám našla cestu jen přes odrůdy, ale vinařství a jejich vyrobená vína byla i pro nás novinkou. Tak mi dovolte malé představení této vinařské oblasti a s odstupem času návrat do sálu plného skvělých vín… 

Kam vyrazit, kdybyste chtěli ochutnat vína z vinařské oblasti nesoucí označení Jihozápad Francie? Zjednodušeně stačí, když se podíváte na mapu, najdete si Bordeaux a poputujete prstem směrem na jih. Nejde o sourodý pás vinic, spíš několik samostatných vinařských ostrovů ve vnitrozemí, položených směrem k Atlantiku, nikoliv na druhou stranu ke Středozemnímu moři, kde nacházíme vinice patřící do oblasti Languedoc-Roussillon.

Chateauneuf du Pape

My, co se vyznáváme z obliby k červeným vínům z údolí Rhôny, víme, co se skrývá za zkratkou GSM. Jasně, že jde o cuvée třech modrých odrůd Grenache, Syrah a Mourvédre. Někdy pravda se tam přidá i něco navíc, ale uvedené hrozny jsou základem. Nic však většinou není tak, jak se zdá, takže mi dovolte uvést v dnešním textu jednu proslulou výjimku. 

Severně od Avignonu, zhruba deset kilometrů od Orange je apelace, kde je povolených hnedka deset modrých odrůd. Vím, že to málokdo dočte do konce, ale neodpustím si to… Grenache, Cinsaut, Counoise, Grenache Noir, Mourvédre, Muscardin, Piquepout Noir, Syrah, Terret Noir a Vaccarese.

Všechno za to může historie, teda konkrétně nějakých sedmdesát let čtrnáctého století. V té době nastalo vlivem výrazného zásahu světské moci k volbě dvou papežů a nastalo takzvané papežské schizma. Jeden z papežů, sídlící v podstatě ve francouzském zajetí, měl sídlo v Avignonu, ke kterému si nechal vystavět letní zámek uprostřed vinic v nedaleké vesnici Calnernier, dneska sídlo známé spíš jako Chateauneuf du Pape, nový papežský zámek.

Americký košt

Galadegustace umožňuje milovníkovi vína dostat do sklenky vzorek vína, ke kterému by se často neměl šanci vůbec dostat. Teď nemám na mysli ani tak pro jeho cenu, spíš proto, že jeden vlastně netuší, že ono vinařství vůbec existuje a jaká vína nám nabízí. Proto jsem se při akci vyhlášeného dovozce vín Kupmeto sešel s Jardou u několika stolů s nabídkou vín z údolí Rhôny a ochutnával a ochutnával… 

Jenže jak už tomu tak bývá, postupem času odhalíte tajemství úspěchu, proniknete do typické chuti cuvéeček této oblasti a pak po prvním doušku čekáte, zda se víno vinaři povedlo, nebo jen zapadlo do průměru, ke kterému se vracet nemusíte. O to raději pak ochutnáte víno úplně z jiného konce světa. A to se stalo v mém případě právě při koštu vín z Nového světa.

Jarda už tu o tom psal, vlastně to byl v daný podvečer právě takový souboj mezi nabušenou jižní Francií a zbytkem světa, třeba právě západním pobřeží Spojených států. Proč souboj? Já bych to popsal asi takto. Na jedné straně staletími prověřené směsi vybraných evropských odrůd, hra fermentace, zrání v sudech, hledání optimálního okamžiku k ochutnání, aby se pak ve sklence hledal zázrak. Na druhé straně většinou nabušené jednoodrůdovky, které si na nic nehrají, útočí na čich a chuť na první dobrou, hřejí na jazyku, v dochuti se drží několik minut, jen tak vás neopustí. Teď je však na stole otázka, co s tím?

Galadegustace Kupmeto

Při čtení posledního článku mi bylo Rodana až líto. Takový nepovedený večer… Tak aspoň jedna dobrá zpráva. Na galadegustaci, kterou zmiňuje závěrem textu, jsme byli totiž po dlouhé době společně a myslím si, že se moc vydařila. Ale všechno pěkně popořadě.

Společnost Kupmeto je nám velmi dobře známá. Koneckonců na její galadegustaci a mimochodem i na jiných degustacích zaměřených na jednotlivé vinaře, případně novinky v portfoliu, jsme rozhodně nebyli poprvé. A i přesto, že loňský ročník se nekonal, po dvou letech jsme potkali známé tváře zástupců jednotlivých vinařů, a to je moc fajn. Úplně největší překvapení bylo to, že někteří poznali nás, my jsme vlastně mohli navázat na minulé setkání před dvěma roky.

Přemýšleli jsme s Rodanem o tom, jak Vám celou akci zprostředkovat. Já vždycky říkám, že se snažíme vyvarovat se předání seznamu degustovaných vín plného analytiky. Rodan měl nápad pojmout věc jako souboj. Tak já to zkusím jako první, Rodan se možná přidá.

Zklamání

Tak jaké to tam bylo? Protancoval jsi noc až do rána? Takové otázky mi přilétly whatsappkou od kamarádky ledva jsem opustil místo konání konference. Co jí mám odpovědět? Sám jsem to ještě neměl v hlavě srovnané… Tance jsem si vlastně užil dostatečně, bylo to docela fajn. Až na pro mě závěrečný, pomalý hudební kousek. Využil jsem pánské volenky, vybral si hezkou tanečnici, a ačkoliv se snažil zaujmout, dostal jsem košem… Takže vlastně se mi to moje štěstíčko onen večer rozsypalo na kousky a přišlo zklamání.

Ty máš vlastně vždycky velká očekávání, pokračovala po síti kamarádka. Pak se nediv, že se nenaplní a jsi zklamaný… Zkus se taky někdy zamyslet nad tím, co chce druhá strana. Pak to třeba dopadne líp, uvidíš. Přiznám se, že na nepříjemné poznámky moc nedám, zpravidla se vždy zachovám podle svého. Ale tentokrát se mi to stále vrací, musím se nad jejími větami zamyslet. Nejraději bych se hlasitě ozval. Copak má někdo jiné tužby než se večer příjemně pobavit, zatancovat si a dát si pár sklenek dobrého vína?