Rok se s rokem sešel a opět je tu tradiční degustace vín Aliance V8, na kterou se s Rodanem vždycky moc těšíme. Pro mě je to vyhovující formát, neboť členů je jak známo 6, každý se prezentuje tak s osmi vzorky, v součtu jde tedy přibližně o 50 vzorků. To je pro mě ideální počet. Nemusím plivat, maximálně někdy odlévat a mohu vychutnávat doušky naplno. K tomu se připočítá velice honosný sál Strahovského kláštera, který akci dodá ten správný lesk a důstojnost. Samozřejmě se těším na společnost, kterou dotváří naši přátelé a příznivci Koštýřovin. Jen letos nevím, jak se všem podaří dorazit, snad to vyjde i těm zahraničním.
Jak to u nás auditorů bývá, před jednáním se snažíme vždycky dobře připravit. Projít poznámky, dostupné zdroje informací, relevantní podklady… Znáte to. Nejinak tomu bývá i u degustací, zejména těch, které se pravidelně opakují, a je na co navazovat. Loni mě předběhl Rodan se svojí analýzou vinařství, kdy vzpomínal na divokou kartu v podobě vinařství Sonberk. Letos ho předběhnu já se svými poznámkami, dojmy i očekáváním. Jen se asi nepodaří moje myšlenky zveřejnit před samotnou akcí, nicméně věřte, že tyto řádky píšu jen pár okamžiků před začátkem.
Zkusím se zaměřit na to, co mě loni nejvíce zaujalo a pak se podívám na to, na co se nejvíc těším, případně co mě nejvíc zajímá.
Sonberk nepochybně patří mezi špičku moravských vinařství. K tomu dodávám, že kdo byl někdy u nich na kopci a podíval se dolů na Nové mlýny a na Pálavu, toho ten pohled stejně jako mě musí dostat. Krásné místo plné energie. Několikrát jsem zmiňoval, že jsem nikdy moc neholdoval Sauvignonu, nicméně jejich cuvée ve stylu Bordeaux, tedy Sauvignon a Semillon, se mi moc líbí a práce s velkým sudem je více než zdařilá. Samostatnou kapitolou je Riesling 2017 Noble Rot. Troufám si tvrdit, že patří mezi trojku nejlepších ryzlinků, které se na Moravě dají sehnat. To nakonec dokládá i ocenění časopisu Decanter, který mu udělil 95 bodů. ALE – kdo zabrousil do e-shopu jako já, možná ho nemile překvapilo, kam se vyšroubovala cena. Téměř na trojnásobek a to už je moc. Jinak skvělá práce.
Mám rád Reisten a to od té doby, kdy jsem poprvé navštívil degustační sklep v Pavlově. Řada Classic představuje lehká pitelná vína s výraznou stopou minerality. Kabinett je plnější v chuti s vyššími cukry a kyselinou. Má oblíbená je pak řada Maidenburg, Vlašák i Pinot Blanc jsou jedničky. Postupně se začíná projevovat vlastnické propojení s vinařstvím Kolby, sám jsem zvědavý, co to časem přinese. Přál bych si, aby Reisten zůstal takový, jaký je, a změn bylo pokud možno co nejméně.
Vinařství Marcinčák je stálicí, ke které se dostávám čím dál blíž a postupně oceňuji věci, které jsem dříve neocenil. Petr Marcinčák je vinař, který rozumí svému řemeslu, povídat si s ním je vždycky velký zážitek. Jeho práce má jakousi přidanou hodnotu, která se musí zažít. V jeho pojetí zní slovo Bio jako skutečný čin, nejen marketingový slogan. A jen tak mimochodem, jako první začal vyrábět botrytická vína, kterým se na novosedelských vinicích díky místnímu klima velmi daří. Pro zajímavost ještě dodávám citaci o terroir. „Teplé badenské moře zanechalo na jižní Moravě mocné sedimenty vápnitých štěrků, písků a jílů, které tvoří nejvýznamnější horizont v novosedelských viničních tratích. Srovnatelné geologické podloží vinic je charakteristické i pro oblast Médoc v Bordeaux, jejichž třetihorní sedimenty se usazovaly v zálivech stejného moře jako sedimenty v oblasti Novosedel.“
Je už asi všem jasné, na co se těším, ale mimoto jsem velice zvědavý i na vína z vinařství Volařík. Léta patřila k těm, kde se člověk nespletl. Poslední roky tomu tak není vždy, produkce není stabilní a množství odrůd, kterými se snaží vinařství zaujmout je pro mě nepochopitelné. Třeba je to jen nějaký přechodný stav, kdy vinařství zkouší a hledá něco nového, ale nakonec přijde na to, že v jednoduchosti je krása a síla.
Tak honem na tramvaj, ať to nezmeškám.
Jarda
Žádné komentáře:
Okomentovat