Pravidelní čtenáři

středa 15. září 2021

Vína z Troje

Ochutnávku trojských vín na nádvoří Trojského zámku v letošním roce doplnili dva přespolní vinaři. Tak úplně přespolní nebyli, jak se to vezme. Když někdo zasvětí velkou část svého profesního života vinařství Salabka, tak nějak tak mezi místní patří, že? Ano, mluvím teď o Lubomírovi Bílíkovi. O vínech, které nyní procházejí jeho rukama, jsem tu už několikrát psal. Kdo stále tápe, tak jde o vinařství Wilomenna pod Chlumem, z Chlumčan u Loun.

Ještě dříve, než jsem se postavil ke stánku na ochutnávku vulkanických vín, zašli jsme s Lubošem k Lence Šmídové do vinařství Jabloňka. Potěšilo mě, že jsme si při hodnocení jednotlivých vzorků v podstatě notovali. Oba jsme vyzdvihli rýňák před tramínem, i když ten nejnovější tramín červený z ročníku 2020 nebyl s tak těžký zadkem a dle mě taky stál za hřích. A na harmonicky voňavém Ryzlinku rýnském červeném jsme žádnou chybu nenašli, byl to milý zážitek. Jasně Luboš vidí mnohem víc do kuchyně, jak se víno dere na svět, já jako konzument zas hodnotím první dospělé kroky, kdy víno musí zaujmout.


Ve Wilomenně jsem začal košt sklenkou Müller Thurgau z ročníku 2020. Super milerka, krásně se pila, té bych dokázal podlehnout celý večer. Následující Hibernal mi nepřišel typicky voňavý, jako si zpravidla vozím z Moravy, charakterizovala ho i vyšší kyselinka. Třetím vzorkem první série byl Ryzlink rýnský. Těžko se pouštět do hodnocení, když s víny ze stejné odrůdy přišla v podstatě všechna přítomná trojská vinařství. Ten Lubošův byl snad víc kořenitý než ostatní, že by sopečné podloží?

Druhá trojka byla hodně zajímavá. Nejprve jsem dostal do sklenky Rulandské šedé suché, voňavé s kyselinkou tak akorát. Možná bych řekl, že z bílých vín od Wilomenny bylo to odpoledne vínem nejlepším. Aby se to však nepletlo, hned vzápětí to byla opět šedá Rulanda, tentokrát však sladká. Teď nečekejte žádnou kritiku zaslepeného zastánce suchých vín. Voňavoučké víno s dlouhatánskou příjemnou dochutí, které mělo jen jednu základní nevýhodu. Nevypijete toho celou lahev naráz. Ale po sklenkách… Proč ne. Následný Sauvignon byl typickým představitelem broskvičkového klonu, chtě nechtě, taky ode mě dostal hvězdičku.

Na červená vína pochopitelně ve svém výčtu nezapomenu, i když právě o nich jsem tu již před časem psal. Konečně jsem se mohl Luboše zeptat, co se skrývá pod názvem Wilotrio. Doposavad jsem tápal, svádělo mě to ke cuvéečku, protože z něho lezla ovocnost bez výrazných třísel. Prohádal jsem, je to na devadesát procent Pinot Noir s potlačenými taniny. Pro porovnání jsem mohl nyní ochutnat i jiný Pinot Noir, tentokrát v barrique. Pokud bylo to první spíše dámské pití, druhý vzorek byl určitě pro chlapy.

Určitě jsem si rád připomněl i Provocateura, ale mnohem raději jsem se pustil do vzorků, které jsem tu měl poprvé. Jednak mi chutnalo cuvée Samba, složené ze 60 procent ze Svatovavřineckého, doplněného Dornfelderem a Pinot Noir. Vrcholem pak pro mě bylo čisté Svatovařinecké. Musím uznat, tato odrůda na vulkanické vinice rozhodně patří.

Další z vinařství, bez kterého si Trojské vinobraní nedokážu představit, je Vinný dvůr z Úval, za kterým stojí už od roku 1982 Miloš Pálek. Rádi se tu spolu potkáváme, probrali jsme i jeho začátky, když se neúspěšně pokoušel pěstovat hrozny přímo v Úvalech. Nepovedlo se, tak se pokorně domluvil s pěstiteli v Moravské Nové vsi a hrozny si do svého sklepa pro výrobu vína dováží.

Letos jsem byl u Milošových vín nadmíru spokojený. Jednotlivá vína z ročníků 2018 a 2019 byla krásně ovocná, například u Sauvignonu byl znát vysoký extrakt, který ho posunul do hodně zajímavé polohy. Chutnalo mi i roséčko ze Zweigeltrebe, byť v něm nebyla typická smetana. Z bílých vín bych však nejvíce vyzdvihl Muškát Moravský, ročník 2019. Když se povede víno z této odrůdy vykvašené do sucha a zachovávající si typickou aromatiku, jsem z toho vždy unesený.

Nakonec však upozorním na červené víno z odrůdy Cabernet Moravia, z ročníku 2019. Školení bez dřeva, pouze čistě v nerezu, což mu pomohlo zachovat krásnou voňavost. V tomto případě Miloš dokonale využil ohromný potenciál, které této odrůdě dal do vínku Cabernet Franc. Žádné bylinné tóny, spíše tmavé peckoviny, čokoláda, tabák. Užil jsem si ho a opět si uvědomil, že i malí vinaři dokážou vyrobit povedená vína.

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat