Táhnu za sebou ještě několik restů z loňského roku. Teda nic důležitého, určitě by si toho asi málokdo všimnul, ale já to mám v hlavě a nedaří se mi na to zapomenout. Jedním z vín, se kterým jsem se loni setkal, byl Regent. Teda, už jsem ho několikrát popíjel i dříve, ale teprve tentokrát mi zkřížil cestu natolik, že se k němu budu vracet.
Takže popořádku… V dobách před koronavirovým tsunami jsem si jezdil pro vína do Saska. Ani ne kvůli tomu, že by byla tato oblast pupkem vinařského světa, ale spíš proto, že jsem se zde dostal na německý trh s víny. Spíš jde zde zpravidla o mainstreamovou nabídku, ale jak jinak ochutnat, co se zde dostává do skleniček nejčastěji?
Kromě úžasných Rieslingů a v červeném víně převládajících Dornfelderů zpravidla vždy končí v mém nákupním košíku nějaká zvláštnůstka, na kterou běžně u nás nenarazím. Už jsem tu psal například o Franken Weingalerie, která je takovou zajímavou přehlídkou německých vín. Odrůdy jako Bacchus, Domina nebo Elbling nejsou právě pro naše končiny typickými.
Podobně jsem si odtud několikrát přivezl i Regent. Červené víno z odrůdy, která byla vyšlechtěna právě v Německu a od devadesátých let se postupně rozšiřuje do vinic, přičemž se udává, že se tu už stala dvanáctou nejvíce pěstovanou révou. Jak se jí to podařilo? Jde o hybrid, kde se na jedné straně zapojila Diana, neboli kříženec Silvaneru a Müller Thurgau, a na druhé straně Chambourcin, původem z amerických rév vitis labrusca a vitis rupestris. Proč právě toto šlechtění?
Je to jednoduché. Pochopitelně v případě Chambourcinu šlo o reakci na mšičku révokaz, kdy se vinaři v Evropě pokusili vyřešit pohromu na vinicích z devatenáctého století. Na druhou stranu však výsledkem křížení vznikla odrůda, která si nesla charakteristické znaky amerických rév. Ano, hádáte správně. Ve víně je znát typická liščina, někdo říká moč, jiný hovínka, každopádně se dá najít hlinitost či suchá kůra… Navíc se ukázala tato cesta jako slepá, vinná réva tohoto druhu se pak v Evropě zakázala. Nicméně nastala velká příležitost pro další křížení hybridů, ve kterých už byl výrazný podíl evropských rév vitis vinifera.
Určitě každý některou z piwi odrůd znáte, záleží tedy na vašich preferencích, já si docela rád někdy koštnu Hibernal, Solaris nebo Cabernet Cortis. Zmiňované keře vinné révy jsem si ostatně vysadil i na mé vinici. Regent má navíc i mnohé výhody. Jednak se mu podařilo už vyladit chuť tak, že se víno z něho vyráběné stalo docela vyhledávaným, a jednak se úspěšně uplatňuje v severnějších vinařských oblastech. Takže proto ta popularita v Německu, Belgii, Spojeném království nebo na severu Spojených států. A nakonec se k tomu přidává i odolnost proti chorobám a škůdcům, což především pěstitelé vždycky ocení.
A teď k tomu, proč vlastně vytahuji vzpomínky na méně známou odrůdu Regent. Vína, která jsem si kdysi přivážel z Německa, mě zas tak nezaujala. Když o tom tak přemýšlím, opravdu záleží na tom, jak se s hrozny zachází. Vyžadují jednak výraznější jarní střih na omezený počet oček, pak i důsledné zelené práce a redukci hroznů. Poté je šance dosáhnout vyšších přívlastků a víno může ukázat, co v něm je. Ze svých poznámek čerpám, že se to asi tehdy moc nedařilo, ve víně jsem cítil hodně bylinných tónů na úkor avizovaného červeného a černého rybízu, měkkých tříslovin a delší dochuti.
Podruhé jsem se setkal s Regentem ve Vinných sklepech Kutná hora. Tenkrát šlo o roséčko, které bylo poměrně sympatické. Vůně a chuť po vyzrálém lesním ovoci, jak jinak než ve smetaně, k tomu kořenité tóny a celkově šťavnatý projev. Takového suchého růžového vína se v létě rádi napijete.
Loni mě čekalo konečně překvapení, zatím nejlepší pokus o klasické červené víno z odrůdy Regent. Tentokrát v provedení vinařství Tetur z Velkých Bílovic. Zakoupil jsem si jednu lahvinku v děčínském Domě vína na doporučení majitele a udělal jsem dobře. Hned prvním douškem jsem se dostal k vínům z údolí Rhôny. Máte-li slabost pro obecně jižní typ vín, tak tady neuděláte chybu. Ve vůni se dají určitě najít třešně a červený rybíz. Mírná, přesto znatelná kyselinka, sametovost a střední taniny. Víno ode mě dostalo čtyři hvězdičky. Současně jsem přidal poznámku, až pojedu příště přes Bílovice, možná bych se měl poohlédnout, snad by se ještě čtyři hlavy někam do mé vinice mohly dosadit…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat