Kabinetní Riesling od Manzů, další ze špičkových vín

Co se bílých vín týká, jedeme nyní s Jardou bezesporu na vlně Ryzlinku rýnského z německých vinařských regionů… Mají jich tam koneckonců třináct, v nich pak stovky vinařství, takže to jen tak neskončí. Pokud však chceme v rámci našeho objevování ochutnat alespoň ty nejcharakterističtější rýňáky, tak lze původ vín zredukovat na tři oblasti. Moselle, Rheinhessen a Pfalz… Včera tu Jarda popsal degustaci Rieslingu z falckého Weingut Pflüger (tady). Je tedy na mně, abych se zmínil ještě o vzorcích ze zbývajících dvou regionů.

V případě rýňáku od Mosely se vrátím opět na vinobraní třetí pražské městské části. Při mém bloudění po Žižkově jsem se dostal na Kostnické náměstí, kde byla dislokována další část stánků s nabízenými víny. Nemohl jsem tam pochopitelně minout nabízená vína z Weingut Dr. Leimbrock. Rodinné vinařství, které již od roku 2013 vede dcera Ulrike, sídlí v Mülheimu na řece Mosele. Odrůdu Riesling pěstují na 92% svých vinic, především na strmých stráních nad řekou v oblasti jejího středního toku. Vinařství toto území nazývá okrouhlíkem, což je v podstatě ostrovní pahorek, který vznikl působením meandrující řeky. Fotografie jejich vinic jsem koneckonců mohl obdivovat na vystaveném propagačním banneru.

Ochutnal jsem z nabízených vín tohoto vinařství Riesling 2017 trocken. Na mne byl výrazně svěží, až bych řekl, že kyselinka mi nabourávala harmonii vína, kterou mám u rýňáků rád. Minerální tóny v plné dochuti již svou slaností přiznávaly mineralitu odrůdy, současně mělo svůj vliv patrně i podloží z šedých devonských břidlic. Dokážu si toto víno představit jako doplněk letních jídel v některé z přímořských restaurací s rybami na grilu, na podvečerní popíjení bych si ho však nevybral.

Zcela odlišný zážitek mi poskytl včerejší Riesling z Wiengut Manz. Tentokrát jde o vinařství působící ve Weinolsheimu, malém městečku v kopcovité oblasti Rheinhessen. Jde opět o rodinné vinařství, patřící již osmé generaci Manzů, jeho tvářemi jsou nyní syn Eric spolu se svým otcem Erichem. Hrozny pěstují na celkem 25 hektarech vinic, přičemž jejich nejprestižnějšími odrůdami jsou Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené a Pinot Noir. Nabídka vín je však podstatně širší.

Výhodou rodinného vinařství s dlouhou historií jsou vinice různého stáří, přičemž ty nejstarší keře dávají opravdu charakteristická vína, byť s nízkými výnosy. Při fermentaci bílého vína macerují rozemleté hrozny a dále pak využívají metodu sur lie, kdy nechávají delší dobu vína ležet na kvasničných kalech současně při pravidelném míchání. Některá bílá vína nechávají zrát i ve dřevě. Červená vína procházejí školením v dubových sudech, ať v těch velkých či malých barikových.

Včera jsem otevřel jeden z jejich základních rýňáků, a sice Riesling Kabinett 2018 trocken. Věděl jsem, že to bude povedené víno, měl jsem možnost ochutnat vzorek již u prodejce K2t, ale přece jen mi nějakou chvíli leželo v domácím archivu a čekalo na svůj večer. Ten právě nastal a já se na víno moc těšil. Nezklamalo. Víno pod šroubovacím uzávěrem se okamžitě rozvonělo po pokoji, při nalévání do sklenek vynikla jeho zlatavá barva.

Není snadné popisovat bohatou vůni a chuť vína, když toho máte najednou plný nos a ústa, každý si v tom najde to své… Určitě bych se osobně hlásil k meruňkovo broskvovým tónům, současně však medovinka, citrusy, a hlavně mineralita přecházející v plném závěru do petroleje. Co víc si milovník Ryzlinku rýnského může přát…

Pokud mne okouzlil jeden ze základních rýňáků z vinařství Manz, není divu, že bych toužil ochutnat ještě další. Při pohledu do vinného lístku je jich v aktuální nabídce hned třináct. Pokud se jimi procházím, jde o vína z různě vyzrálých hroznů, některá vína do polosucha či polosladka, vína z hroznů z jedinečných tratí či z odlišného způsobu výroby. Mám ještě spoustu toho k objevování.

Mám-li to nakonec nějak shrnout, během pár dní jsem ochutnal tři odlišná vína z odrůdy Ryzlink rýnský z různých vinařských regionů Německa. Některé z vín mi při koštu sedlo víc, některé méně. Možná to bylo kouzlem daného okamžiku, podmínkami ochutnávky daného vzorku, nebo pak kvalitou vína uzavřeného do lahve. Co však platilo pro všechna tato vína, šlo o základní úroveň nabízených rýňáků, ostatní vína z jednotlivých vinařství mohou být jen lepší. A to mne těší, máme s Jardou ještě hodně co přechutnávat…

Rodan

Víno z Falce na stánku Wine Friends

Na vinobraní třetí pražské městské části pod žižkovskou televizní věž mne přitáhla dvě hlavní lákadla, a sice vinařství Gala a Weingut Pflüger z oblasti Pfalz v Německu. O setkání s víny Gala a Gurdau, a nejenom s nimi, z nabídky Merlot d’Or jsem se tu již zmínil (tady). Dnes se tedy pojďme podívat na falcká vína.

Německé ryzlinky jsou téma samo o sobě. Mám je rád, ostatně jsem tu nedávno psal o jedné z navštívených degustací (tady). Tenkrát stály vedle sebe tři vzorky německých ryzlinků, podotýkám, že to bylo naslepo. Typický vzorek z Mosely, další vzorek z Rheingau, a pak jeden, který jsem nebyl schopen nikam zařadit. Byl to ryzlink, který pocházel právě z oblasti Pfalz (někdy píšu česky Falc).

Pfalz je druhá největší německá vinařská oblast s celkovou rozlohou 23 500 ha. Táhne se 80 km na sever od francouzského Alsaska, jehož horské pásmo Vogézy přechází na německé straně v pohoří Haardt. Je to asi 30 km dlouhé pohoří Falckého lesa, které chrání celou oblast před chladnými severními větry. Oblast se vyznačuje nejteplejším a nejsušším podnebím v Německu, především díky mikroklimatu vytvářeném deštným stínem na úpatí svahů, kde je vysázena většina vinic. Zalesněné kopce s četnými hrady a zříceninami lákají do regionu mnoho návštěvníků. Jen tak pro zajímavost uvádím, že město Neustadt an der Weinstraße je označováno jako jedno z německých hlavních měst vín.

Nedaleko od tohoto města, asi 10 km severně, se nachází městečko Bad Dürkheim, ze kterého pochází vinařství Pflüger, které bylo předmětem mého zájmu při letošním vinobraní. Načetl jsem si předem o tomto vinařství co nejvíce informací, zajímalo mne například, jaká vína a jakým způsobem tam vyrábějí a na jakých vinicích pěstují hrozny pro svá vína. Rád přicházím na ochutnávku zajímavých vín připraven. 

U prostředního ze stánků v altánu pod Žižkovskou věží jsme našli přátele, tedy přátele vína. Vína zde prezentovala společnost Wine Friends. Právě ona v České republice zastupuje mimo jiné vinařství Pflüger. Trochu mne zklamalo, že zde byly k degustaci pouze vzorky v základní řadě, ale musel jsem akceptovat, že bylo těžké odhadnout, jaký bude na vinobraní zájem o německá vína. Avšak i nabízený jednoduchý Riesling 2019 byl svěží, jiskrné barvy a s příjemnou vůní s nádechem zeleného jablka. V chuti příjemně nasládlý s jemnou kyselinkou, která skvěle vyvažovala zbytkový cukr ve víně. Za mne jemné, harmonické a osvěžující víno, které rozhodně představuje skvělý poměr ceny a kvality. Přátelé vína mají dle slov jejich obchodního zástupce velice dobrý a osobní vztah s vinařem Alexem Pflügerem, proto jsme s Rodanem s nadšením přijali nabídku, že jakmile Alex přijede do Prahy, velice rádi se s ním setkáme a zúčastníme se případné degustace jeho vín.

Na stánku Wine Friends nechyběla ani francouzská a italská vína. Francie a Itálie jsou naším častým předmětem zájmu, proto jsme s radostí ochutnali sympatickou trojici červených vín. Prvním byl Cabernet Sauvignon Monsieur Jules z Languedocu. Víno s intenzivní granátovou barvou, výraznou vůní s tóny černého rybízu a borůvek. Na patře bylo kulaté, ovocně nasládlé, středně plné s měkčími tříslovinami.

Druhým bylo DUE Rosso z vinařství Azienda Agricola Russolo. Jak sám název napovídá, víno vzniklo spojením dominantní odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignonem. Mělo sytě červenou barvu s fialovými odlesky, ve vůni převládali maliny a lesní bobule. V chuti bylo harmonické s měkkou tříslovinou a dlouhou dochutí.

Trojici doplňovalo Primitivo di Manduria DOC z vinařství Masseria Trajone. Mělo intenzivní vůni tmavých bobulovin a květin, s nádechem bylin, koření, kouře a kávy. Chuť byla velmi bohatá, s vyváženou pevnou tříslovinou a ovocně nasládlým závěrem, velmi dlouhá a příjemná. Z červené trojice toto víno u mne zvítězilo.

Přestože jsem z německého regionu Pfalz neochutnal vše, na co jsem se připravoval a těšil, měl jsem na druhou stranu možnost ochutnat i jiná vína, která rozhodně stála za to. Přátelé vína jsou velcí nadšenci, kteří se snaží být spojovacím článkem mezi zákazníky a vinařstvími, vína vybírají s maximální péčí tak, aby odrážela významnost regionu, kvalitní a poctivou práci vinaře a osobní přístup. Kdybych někdy přemýšlel o založení společnosti zabývající se dovozem vína, vydal bych se podobnou cestou.

Jarda

Slovinsko, nejen „stara trta“ v Mariboru

Při mém objevování vín ze zemí západního Balkánu jsem tu již několikrát obdivoval chorvatská vína. V dnešním textu směřuji jinam, tentokrát chci zavzpomínat na ochutnávku slovinských vín. Pravidelně se s nimi potkávám již několik let na vinobraní na Pražském hradě. Kdo tam byl, jistě mi dá za pravdu, že stánky s víny ze Slovinska nabízejí nevšední zážitky, jak se svými autochtonními odrůdami, tak se špičkově zpracovanými víny z mezinárodně rozšířených odrůd. Neznám ani nikoho, kdo by neodolal a nenechal se vyfotit u podmanivého billboardu s nejstarším stále plodícím vinným keřem „stara trta“ v Mariboru. Navíc, když vám k tomu nasadí královskou korunu, posadí do křesla spolu s krásnou Slovinkou…

Škoda, že letos koronavirus opakování této zavedené akce neumožnil a nám zabránil v přechutnání špičkových vín. O to víc jsem se zaradoval, když jsem na stánek se slovinskými víny a regionálními lahůdkami narazil na Jiřáku při vinobraní třetí pražské části. Přitažlivý název Ochutnejte Slovinsko mne vyloženě pozval na hodinku hezkého povídání, koštování a díky tomu i objevování neznámého světa vín z tohoto kousku Evropy.

Čím začít? Možná bych mohl popsat pěstování vín ve Slovinsku. Celková rozloha vinic je více než 22 tisíc hektarů, co by se dalo přirovnat zhruba rozloze francouzské oblasti Bordeaux. Téměř 75 % produkce zahrnuje výrobu bílého vína, při zastoupení mnoha unikátních místních prastarých odrůd. Charakteristická je i výroba vín ve velkém množství drobných slovinských vinařství. Téměř veškerá produkce vína je spotřebována na domácím trhu, pouze malá část je exportována, mimo jiné i do České republiky. 

Víno se pěstuje ve třech hlavních vinařských regionech. Jak v údolí Drávy (Podravje), na Dolní Savě (Posavje) a ve slovinském Přímoří (Primorje). Tyto regiony se dále člení na čtrnáct významnějších podoblastí. Pokud by někoho zajímalo, čím se zmíněné regiony odlišují, tak to bude jak skladbou pěstovaných odrůd, kdy kolem Drávy převládají bílá vína, podél Sávy již roste podíl červených vín a špičková červená vína byste určitě našli především u Jaderského moře.

První vzorek v mé skleničce mne ihned zaujal. Šlo o Rebulu z řady Quercus z vinařství Klet Brda, z přímořské podoblasti Goriška Brda. Víno bylo překvapivě svěží, ve vůni s tóny citronu, zeleného jablka, snad i cedru a grapefruitu. V chuti byla patrná sladkost akátových květů. Dokážu si představit toto víno v kombinaci s rybami či mořskými plody podávanými někde v přímořském bistru. Jasně, že pozdní slunečné odpoledne a pohled na nedaleké moře by vínu dodalo na zajímavosti, ale i tak mi zde na Jiřáku docela chutnalo. Příjemně se pil i druhý vzorek Beli Pinot (Pinot Gris), opět z řady Quercus z vinařství Klet Brda. Do sklenky jsem dostal odrůdově charakteristické jemné suché víno s decentní vůní jablek, grapefruitu a citronu. 

Do zcela jiné podoblasti jsem zavítal při ochutnání mého oblíbeného Ryzlinku rýnského. Tentokrát mi nabídli víno z podoblasti údolí Drávy, konkrétně ze Štajerske Slovenie. Když se podíváte blíže na mapu, tato oblast sousedí s rakouským Štýrskem. Víno vyrobilo vinařství Freser a nabízí ho v řadě Markus. Osobně mi chutnalo ze všech nabízených bílých slovinských vín nejvíce. Vůně vína byla již vyzrálá, s příjemnou ovocností a zejména s tóny broskví. V chuti již byla patrná slanost pocházející z odrůdové minerality, současně byla cítit příjemná kyselinka, a víno mělo dlouhou a kulatou dochuť. Určitě mělo svůj vliv i zrání části vína ve velkých dubových sudech poté, co leželo sedm měsíců na jemných kvasničných kalech při neustálém míchání. Za mne má toto víno pět hvězdiček.

Posledním bílým vínem, o kterém se tu chci zmínit, bylo regionální víno pod názvem Vitovska z odrůdy Vitovska Grganja, tentokrát z vinařství Vinakras pocházející z jižní části přímořské oblasti. Víno mělo zlatavou barvu, svěží vůni bílých květů, broskví a grapefruitu. Mělo elegantní chuť s příjemným nádechem medu. Určitě to byla pro nás středoevropany zajímavost, ale přece jen předchozí rýňák na rakouský způsob jednoznačně vyhrál.

Nakonec se chci zmínit ještě o dvou ochutnávaných červených vínech. Obě si zaslouží, abych se v pražském slovinském info centru někdy zastavil a obě lahve si zakoupil k opětovnému přechutnání. Na první dojem byla hodně povedená, jak Cabernet Sauvignon z řady Quercus z vinařství Klet Brda, tak Modri Pinot (Pinot Noir) z řady Markus z vinařství Freser. Těšte se, pak těmto oběma výrazným červeným vínům budu věnovat samostatný text.

Rodan

Moravské Toskánsko

 Touláme se tu s Jardou v našich textech všude možně po světě, abychom si sami pro sebe objevili vína, která si zaslouží, abychom je ochutnali, a ona nám na oplátku zpříjemní náš život. Přitom někdy opomíjíme místa v Čechách a na Moravě, která nás mohou stejně tak okouzlit, a navíc se tam dělají velmi dobrá vína. Toto mne napadlo při nedávném vinobraní u stánku vinařství Spielberg. Proč? Spatřil jsem totiž mezi jejich nabízenými víny jedno s výraznou etiketou Moravské Toskánsko. Zarazil jsem se. Co vlastně vím o této lokalitě? Vlastně vůbec nic…

Rozhodl jsem se, že to musím napravit. První překvapení mi poskytl internet na stejnojmenných stránkách s koncovkou cz. Galerie fantastických fotek zvlněné krajiny kolem Kyjova mne okamžitě okouzlila. A že v tom nejsem sám, potvrdila i zde uvedená informace, že fotografové z jednoho renomovaného časopisu tuto lokalitu dokonce zařadili mezi padesát nejkrásnějších míst na Zemi. Víte o tom? Byli jste už v Moravském Toskánsku?

Na první pohled mne zaujal nejvýraznější prvek místní krajiny, terénní vlny, po kterých se táhnou udržovaná pole, louky a vinice, po okrajích lemované osamělými stromy, tu a tam podél cest posazené kapličky… Procházím galerii fotografií, člověkem zkultivované prostředí je překrásné na jaře, když se všechno zelená a kvete, ale i na podzim, kdy se listy zbarví do zlatých a rezavých tónů, hnědá zoraná půda tomu přidává nový rozměr naděje budoucích očekávání. 

Nejvýraznějším vinařstvím v této malebné části Slovácka je právě vinařství Spielberg, které sídlí v Archlebově. Vyrábí zde vína od roku 2002 ze svých hroznů vypěstovaných na okolních vinicích v rozsahu pětašedesáti hektarů. Díky propojení tradičních a moderních postupů při zpracování vína ve sklepě, za čímž už několik let stojí náš známý enolog Ondra Konečný, maximálně využívají osobitost místních podmínek pro to, aby se jejich vína odlišovala svou nezaměnitelnou charakteristikou. I díky tomu toto vinařství získalo v roce 2017 titul Vinař roku.  

Nemůže se mi tedy nikdo divit, když jsem u stánku tohoto vinařství požádal o první ochutnávku právě cuvée s názvem Moravské Toskánsko z ročníku 2018. Zástupkyně vinařství mi toto víno představily jako spojení tradičních odrůd Rulandské šedé, Rulandské bílé a Chardonnay.  Přivoněl jsem si… Vůně mi evokovala sušené pomeranče a mandarinky. V chuti pak bylo víno kořenité, až jemně anýzové v dochuti. Co ho však pozvedávalo na vyšší úroveň byla technologie ležení na jemných kvasničných kalech, které vínu poskytlo plnost s lehkým krémovým nádechem. Jen pro úplnost, hrozny pro toto cuvée pocházely z vyhlášené vinice Malény. 

Pokud někoho zajímá, co bylo možné na stánku vinařství dalšího ochutnat, rozhodně nezapomenu na víno z odrůdy Ryzlink rýnský z ročníku 2018 ve výběru z hroznů. Že to bylo hodně povedené víno svědčí i ocenění pěti korunek na Králi vín. Zvažuji, zda právě rýňákům je lokalita Moravského Toskánska zaslíbená. Samo vinařství sice není dosud zapojeno do žádného z vytvořených slováckých VOC, ale i na základě zde obvykle zatříďovaných vín bych si dovolil tento závěr potvrdit. Možná i doplnit, že kromě Ryzlinku rýnského, se tu hodně daří i Rulandskému bílému a Muškátu moravskému, v červených vínech pak Pinot Noir, Frankovce, André a Zweigeltrebe.

Určitě tento výčet nebude konečný, protože mne na stánku čekalo ještě jedno velké překvapení. Ochutnal jsem zde vynikající ukázku Cabernet Cortisu. Vyhledávám tuto odrůdu, kde se jen dá, hodnotím ho proto zatím jako nejlepší, na které jsem kdy narazil. Představené víno bylo vyrobeno v roce 2017 ve výběru z hroznů a zrálo v sudech typu barrique. Bylo výrazně tmavé, dalo by se říci až inkoustové, při kroužení ve sklence předvádělo vysokou viskozitu. Ve vůni bylo plné přezrálého ovoce s tóny povidel, ostružin, tmavé čokolády a vanilky. Nejvíc mne bavilo v chuti, šlo o mohutné víno, intenzivně tříslovité s jemnou strukturovanou kyselinkou… Už vím, k čemu se ještě budu znovu vracet.

Děvčata z vinařství Spielberg mne neopominula nalákat k návštěvě jejich nově vybudovaného Degustária v Archlebově. Proč ne… Přál bych si tento kousek Moravy projet, a ještě jednou všechna dobrá vína z tohoto vinařství ochutnat. Tak snad k tomu dojde brzo v zase normálních časech.

Rodan

Vína ze Šterbergu

Pili jste už damborská vína? Teda možná přesněji vína z Dambořic? Dosud ne? Však já jsem se k nim dostal při sobotním vinobraní na Praze 3 taky poprvé. A to jsem si je ještě musel vyhledat až na Ohradě, respektive v přilehlém BeerGarden. Tam totiž pořadatelé umístili stánky pěti vinařství. A nenabízela se tam žádná neznámá vína, každý jste se už s nimi někde museli setkat. Prezentovala se tam vinařství Sonberk, Vajbar, Spielberg, Machovi a ještě jedno… Vinařství Šterberg. Právě toto vinařství pochází ze zmiňovaných Dambořic.

Kdeže byste měli Dambořice hledat? Na vinařské mapě spadají pod slováckou vinařskou podoblast a konkrétněji do Kyjovského regionu Slovácka. Jsou tam sice nejseverněji položené vinice této podoblasti, ale mají jednu výhodu. Před studenými větry jsou chráněny vrchy Ždánického lesa a Chřibů, viniční tratě jsou umístěny ve zvlněné kopcovité oblasti na sluncem prohřátých jižních svazích. Komu to stále nestačí, možná mohu připomenout známý vinařský cíl v blízkosti, a to je Archlebov, kde sídlí známé vinařství Spielberg.

Měl jsem štěstí, že jsem dorazil ke stánkům s vinaři v době, kdy tu téměř nikdo nebyl. Díky tomu se mi všichni zástupci vinařství dostatečně věnovali, představili mi jednotlivá vína, povyprávěli o nich, zkrátka jsem si to zde mohl užít. Co se týká vinařství Šterberg, vzorky mi naléval Marek Štěrba, jeden ze tří spolumajitelů vinařství.

 

Úplně to první, co mne zajímalo, byla otázka týkající se názvu jejich vinařství. Před dvěma roky se dali dohromady tři kamarádi, bratři Marek a Petr Štěrbovi a Pavel Lattenberg. Uspořádali první společné vinobraní a na základě této spontánní akce, která zafungovala, padlo rozhodnutí o propojení jejich sklepů do jednoho vinařství. Koneckonců i jeho název Šterberg vznikl propojením částí obou příjmení…

Určitě vás zajímá, jak chutnají damborská vína z vinařství Šterberg. Na vinobraní nám jich představili šest. Postupně jsem do své sklenky dostal Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Chardonnay, Muškát moravský, Veltlínské zelené a Rosé, vytvořené jako cuvée z Frankovky a Zweigeltrebe. Kromě polosladkého veltlínu byla všechna ostatní vína příjemně suchá, ctila svou odrůdovost, byť na druhou stranu zase nezanechala výrazný dojem. Takové to typické mladé vinařství, které bude ještě chvíli hledat svou cestu. Do té doby bude těšit své příznivce a dělat radost kamarádům… 

Možná jedno z ochutnávaných vín stojí za zmínku. Pochopil jsem, že i Marek je na něho pyšný. Hezky se pil příjemně aromatický Muškát moravský, suché víno s 3,1 g/l zbytkového cukru, 5,4 g/l kyselin a 12,0 % alkoholu. Bavili jsme se, že právě této odrůdě se na půdách s navátými spraši, písky a slíny mimořádně daří. Očekávají, že do budoucna zaujmou v bílých vínech i rulandskými odrůdami Pinot blanc a Pint gris. Vyhlášenými červenými víny jsou zde tradičně Frankovka a Zweigeltrebe.

Pokud jsem někoho nalákal na damborská vína, nebude to mít snadné se k nim dostat. Možná se s vinaři ze Šterbergu potkáte právě na takovýchto akcích,  jako bylo letošní vinobraní třetí pražské části. Nebo bude lepší se vydat za vínem přímo na Kyjovsko. Marek mi slíbil, že mi v jejich sklepech rádi předvedou, jaká vína nabízí. Baví je to, dělají je po svém tak, aby jim chutnala. Když má k tomu někdo podobný přístup jako kamarádi ze Šterbergu, moc rád jim dám příležitost mne o své cestě za dobrými víny přesvědčit.

Rodan