Při mém objevování vín ze zemí západního Balkánu jsem tu již několikrát obdivoval chorvatská vína. V dnešním textu směřuji jinam, tentokrát chci zavzpomínat na ochutnávku slovinských vín. Pravidelně se s nimi potkávám již několik let na vinobraní na Pražském hradě. Kdo tam byl, jistě mi dá za pravdu, že stánky s víny ze Slovinska nabízejí nevšední zážitky, jak se svými autochtonními odrůdami, tak se špičkově zpracovanými víny z mezinárodně rozšířených odrůd. Neznám ani nikoho, kdo by neodolal a nenechal se vyfotit u podmanivého billboardu s nejstarším stále plodícím vinným keřem „stara trta“ v Mariboru. Navíc, když vám k tomu nasadí královskou korunu, posadí do křesla spolu s krásnou Slovinkou…
Škoda, že letos koronavirus opakování této zavedené akce neumožnil a nám zabránil v přechutnání špičkových vín. O to víc jsem se zaradoval, když jsem na stánek se slovinskými víny a regionálními lahůdkami narazil na Jiřáku při vinobraní třetí pražské části. Přitažlivý název Ochutnejte Slovinsko mne vyloženě pozval na hodinku hezkého povídání, koštování a díky tomu i objevování neznámého světa vín z tohoto kousku Evropy.
Čím začít? Možná bych mohl popsat pěstování vín ve Slovinsku. Celková rozloha vinic je více než 22 tisíc hektarů, co by se dalo přirovnat zhruba rozloze francouzské oblasti Bordeaux. Téměř 75 % produkce zahrnuje výrobu bílého vína, při zastoupení mnoha unikátních místních prastarých odrůd. Charakteristická je i výroba vín ve velkém množství drobných slovinských vinařství. Téměř veškerá produkce vína je spotřebována na domácím trhu, pouze malá část je exportována, mimo jiné i do České republiky.
Víno se pěstuje ve třech hlavních vinařských regionech. Jak v údolí Drávy (Podravje), na Dolní Savě (Posavje) a ve slovinském Přímoří (Primorje). Tyto regiony se dále člení na čtrnáct významnějších podoblastí. Pokud by někoho zajímalo, čím se zmíněné regiony odlišují, tak to bude jak skladbou pěstovaných odrůd, kdy kolem Drávy převládají bílá vína, podél Sávy již roste podíl červených vín a špičková červená vína byste určitě našli především u Jaderského moře.
První vzorek v mé skleničce mne ihned zaujal. Šlo o Rebulu z řady Quercus z vinařství Klet Brda, z přímořské podoblasti Goriška Brda. Víno bylo překvapivě svěží, ve vůni s tóny citronu, zeleného jablka, snad i cedru a grapefruitu. V chuti byla patrná sladkost akátových květů. Dokážu si představit toto víno v kombinaci s rybami či mořskými plody podávanými někde v přímořském bistru. Jasně, že pozdní slunečné odpoledne a pohled na nedaleké moře by vínu dodalo na zajímavosti, ale i tak mi zde na Jiřáku docela chutnalo. Příjemně se pil i druhý vzorek Beli Pinot (Pinot Gris), opět z řady Quercus z vinařství Klet Brda. Do sklenky jsem dostal odrůdově charakteristické jemné suché víno s decentní vůní jablek, grapefruitu a citronu.
Do zcela jiné podoblasti jsem zavítal při ochutnání mého oblíbeného Ryzlinku rýnského. Tentokrát mi nabídli víno z podoblasti údolí Drávy, konkrétně ze Štajerske Slovenie. Když se podíváte blíže na mapu, tato oblast sousedí s rakouským Štýrskem. Víno vyrobilo vinařství Freser a nabízí ho v řadě Markus. Osobně mi chutnalo ze všech nabízených bílých slovinských vín nejvíce. Vůně vína byla již vyzrálá, s příjemnou ovocností a zejména s tóny broskví. V chuti již byla patrná slanost pocházející z odrůdové minerality, současně byla cítit příjemná kyselinka, a víno mělo dlouhou a kulatou dochuť. Určitě mělo svůj vliv i zrání části vína ve velkých dubových sudech poté, co leželo sedm měsíců na jemných kvasničných kalech při neustálém míchání. Za mne má toto víno pět hvězdiček.
Posledním bílým vínem, o kterém se tu chci zmínit, bylo regionální víno pod názvem Vitovska z odrůdy Vitovska Grganja, tentokrát z vinařství Vinakras pocházející z jižní části přímořské oblasti. Víno mělo zlatavou barvu, svěží vůni bílých květů, broskví a grapefruitu. Mělo elegantní chuť s příjemným nádechem medu. Určitě to byla pro nás středoevropany zajímavost, ale přece jen předchozí rýňák na rakouský způsob jednoznačně vyhrál.
Nakonec se chci zmínit ještě o dvou ochutnávaných červených vínech. Obě si zaslouží, abych se v pražském slovinském info centru někdy zastavil a obě lahve si zakoupil k opětovnému přechutnání. Na první dojem byla hodně povedená, jak Cabernet Sauvignon z řady Quercus z vinařství Klet Brda, tak Modri Pinot (Pinot Noir) z řady Markus z vinařství Freser. Těšte se, pak těmto oběma výrazným červeným vínům budu věnovat samostatný text.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat