Pravidelní čtenáři

úterý 8. září 2020

Druhé zastavení na Vinobraní v Edenu

 

Procházím poznámky, je na nich patrné, že patnáct vinařství, u každého k osmi vzorkům, se projevilo na nečitelnosti mého rukopisu. Ani na paměť se zas tak spolehnout nemohu, řada vín mi splývá do jednoho dobrého pocitu, že vína to byla dobrá, příjemně se pila a rád si jejich košt ještě někdy zopakuji. Soustředím se tedy i v druhé části mého poohlédnutí za vinobraním v Edenu na mé emoce, které se mi derou napovrch, když pročítám katalog ochutnávaných vín. Budu se držet zvoleného přístupu a u každého z vinařů se soustředím na jedno z vín, které mne zaujalo.

Dalším ze stánků, budu-li se držet katalogu, patřilo břeclavskému vinařství Na Soutoku, za kterým stojí pan Karel Průša. Opírají se především o nakupované hrozny z oblastí a vinic, které jsou pro každou z odrůd typické, a tudíž tam mají ideální podmínky. Svým sídlem má vinařství blízko ke všem třem okolním vinařským podoblastem, Slovácké, Velkopavlovické i Mikulovské. Znáte to, když jsou všechna vína dobrá, obtížně se ukazuje na jedno, které mám označit jako nejlepší. Zajímavý byl kopřivový Sauvignon 2018 v pozdním sběru, šťavnatý Ryzlink rýnský 2017 v pozdním sběru, suchá Pálava 2018 v pozdním sběru i milerka pod názvem Rivaner 2017 v pozdním sběru.


Tentokrát však vyberu víno červené. Zaujal mne Cabernet Sauvignon 2018 v pozdním sběru, ke kterému jsem si poznamenal dvě hvězdičky a připsal chlastací víno… Hrozny pochází ze Slovácka, z obce Hluk, viniční tratě Vinné hůry. Ve vinařství využili studenou předfermentační maceraci, při které čtyři dny ležel rmut při teplotě sedmi stupňů Celsia. Díky vyššímu bezcukernému extraktu mělo víno plné tělo, bylo hebce sametové, doplněné šťavnatou kyselinou a nasládlými tříslovinami. Ve víně se daly najít tmavé třešně, černý rybíz, ostružiny, hořká čokoláda a vanilka. Dalo by se pít celý večer…

Mutěnické Vinařství Štěpánek se svou produkcí zaměřuje na líbivá vína. Raději zvolí nižší alkohol a vyšší zbytkový cukr, aby pak k takovým vínům upoutala pozornost těch zákazníků, kteří podobná vína vyhledávají. V jejich nabídce vín u stolku na vinobraní v Edenu mne ze suchých vín zaujal typicky odrůdový Ryzlink vlašský 2019 v pozdním sběru. Možná by v souboji s ostatními vinaři z Mikulovské oblasti nedosáhl na metu nejvyšší, ale pro každodenní pití u televize bych ho pasoval na ideálního společníka.

S vinařstvím Vajbar mne spojují zážitky z mnohaletého potkávání na četných přehlídkách vín, na ochutnávkách v Praze i u nich v Zaječí. Navštívil jsem jejich podnikovou prodejnu letos krátce před tím, než se společenský život díky koronavirovému omezení téměř zastavil. Díky tomu jsem si pak během dubna na vinařství Vajbar několikrát při ochutnávání jejich vín vzpomněl. Kdo by odolal poutavém mottu … nejkrásnější ženy a nejlepší vína…

Trochu mne mrzelo, že ze čtyř vín oceněných v letošním ročníku Krále vín, přivezlo vinařství do Prahy pouze jediné. Tak alespoň vyzdvihnu právě toto víno. Ryzlink rýnský – Terroir Pálava, ročník 2018 v pozdním sběru. Hrozny pocházejí z Mikulovské vinařské podoblasti, z obce Bavory, viniční trati Pod Pálavou. Do sklenky jsem dostal vzorek vína zeleně žluté barvy, ve vůni byl znát krásně svěží odrůdový rýňák s tóny citrusů a slanou mineralitou. V chuti jsem kromě meruněk, mirabelek a citrusů zaznamenal i lipový květ a med. Zkrátka typický pálavský Ryzlink rýnský.

Pro mne nováčkem na ochutnávkách v rámci letošního vinobraní v Edenu bylo drnholecké vinařství Víno 77. Proč 77? Jak říká majitel vinařství pan Jaromír Lehotský …prostě dobrý ročník… Strávil jsem u jeho stánku spolu s mými přáteli hodně dlouho. Bylo na co se ptát, Jaromír nám rád o všem dlouho a poutavě vyprávěl. Ponechám si to do některého z příštích textů, protože toto vinařství nebudu při svých objednávkách dobrých moravských vín míjet. Zaujala mne u něho obě dvě nabízená cuvée, jak to bílé Sedm hříchů 2019, tak to červené 7 Red 2019.

Z ostatních odrůdových vín se těžko vybírají ta nejlepší, všechna chutnala. Možná se zmíním o Chardonnay, ročník 2019 v pozdním sběru. Hrozny pocházejí z drnholecké tratě U křížku. V chuti se díky ležení na kalech víno posunulo někam dál, nezůstalo jen u primární aromatiky, typické pro tuto odrůdu. Mělo plnou harmonickou chuť po zralém až kompotovaném ovoci s dlouhou dochutí. Jaromír to své Chardonnay nazval boubelatou šardonkou…

Nepřehlédnutelným ve svém slamáčku byl Marek Štýbl z Křepic u Hustopečí. Pod značkou Vitis Moravia nabízel šest bílých vín, tři roséčka a jedno červené cuvée. A právě to mne v tomto vinařství upoutalo. Vzpomínám, že mne zaujalo již loni svým pohádkovým názvem Čertoraj, podle kopce nad Křepicemi. Vinařství ho považuje za svou vlajkovou loď, není se čemu divit, sklízí ocenění doma i ve světě. V ročníku 2017 šlo o tradiční barikové cuvée Cabernet Sauvignonu, Dunaje a Alibernetu, doplněné tentokrát o Svatovavřinecké. Uhlazené sametové víno, s plným tělem, chutnající po lesních plodech, současně s jemnou kyselinkou a vanilkou.

Na dalším stánku měl svá vína Vitis Strážnice, rodinné vinařství Baňařů. Většinou se s Tomášem, synem zakladatele, potkávám právě zde v Edenu. Letos souzněla s mou chutí zejména červená vína, na piedestal bych pak vyzdvihl cuvée Horní Hory, ročník 2018, směs Merlotu a Frankovky školené v sudech barrique.

Jako poslední vinařství, které tu chci zmínit, přišlo na řadu vinařství ZD Sedlec se svými Sedleckými víny. Mělo jich v nabídce sice jen šest, ale chutnala všechna parádně. Mám-li jedno vyzdvihnout, tak volím opět zajímavost. Mezi terroirovými víny jsme dostali ochutnat z trati Nad Nesytem Tramín červený, ročník 2017. Přívlastek zde není tím hlavním, čeho bychom si měli všímat, protože víno bylo vyrobeno kachetynskou metodou. Suché víno s minimem zbytkového cukru, standardní kyselina, a především vysoký bezcukerný extrakt posílá toto víno milovníkům vína jako ukázku původního způsobu výroby vína. Víno se specifickou vůní i chutí, jež vás nechá chvíli váhat, několikrát ho musíte přechutnat, nakonec si řeknete o další skleničku, protože mu podlehnete…

Tímto končí mé putování od stánku ke stánku na vinobraní v Edenu. Jarda se nabídnul, že sem přidá ještě pár svých postřehů. Těším se na jeho text, mně většina vín chutnala a věřím, že se v hodnocení shodneme. Jsem rád, že jsme se tu letos na vinobraní sešli…

Rodan

Žádné komentáře:

Okomentovat