Vinobraní v Edenu je taková zvláštní událost, kterou si s Rodanem nemůžeme nechat ujít. Mimořádná je ve svém pojetí. Je to až komorní prostředí s menším počtem vinařství a pokud se nepletu, byla to jedna z prvních akcí, kam jsme s Rodanem společně před několika lety vypravili. Hlavní důvod, proč tam chodíme, je kromě určité nostalgie nepochybně zábava. Od naší první návštěvy jsme nevynechali jediný ročník a k mé velké radosti se letos přidal i Evžen.
Rodan velice pěkně a výstižně popsal jednotlivá vinařství a vyzdvihl nejzajímavější vzorky vín (tady). Já se na vinobraní zkusím podívat trochu z jiného pohledu. Jak jsem již zmiňoval, hlavním důvodem návštěvy této akce je zábava. Pokud chodíme na degustace jednotlivých vinařství, vinařských regionů případně dovozců, očekáváme odpovídající standard. Chceme vína ochutnávat, hodnotit, popisovat a k tomu je zapotřebí perfektní sklo, odborný výklad a další zázemí.
V Edenu je to jinak. Nepíšu si moc poznámek. Pokud ano, jen stručně, jedno dvě slova, číslo, hvězdičku. Jdeme se bavit a očekáváme, že to jednotlivá vinařství zařídí. Jakým způsobem, to necháme na nich. Podávaná vína musejí být dobře pitelná, tady nečekáme žádné komplikované vzorky. Koneckonců při ceně vstupného to ani není možné. A kdo mě letos pobavil nebo příjemně překvapil nejvíce a čím?
Takovou stálicí na vinobraní je vinařství Gréger (tady). Dva bratři, kteří založili vinařství před více jak deseti lety, dnes vyrábí přívlastková vína na velmi dobré úrovni. Moc pěkně se s nimi povídá a je velice úsměvné, jak jsou oba podobní a zároveň velice odlišní. Při povídání o vínech se doplňují a je radost je poslouchat. U Grégerů jsme začali a myslím, že lepší začátek jsme si nemohli vybrat. Mile mě překvapilo, že si pamatují můj první větší zážitek s vínem právě z Rakvic, o kterém jsem jim před lety vyprávěl. Nesmím opominout vyzdvihnout jedno jejich víno, co mne potěilo. Bylo to Rulandské modré ve výběru z hroznů z ročníku 2017. Grégerovi budou na Vinobraní na Jiřáku, zastavte se u nich, stojí to za to. Jejich etiketa s rakem je velice pěkná a výstižná, podle toho se dají poznat jejich vína.
Nepochybně nás všechny zaujalo jedno vinařství ze Slovácka, které podobně jako jejich sousedé, zvolilo model fundovaný vinař nebo v druhém případě obchodní zástupce, který s sebou přivedl tak atraktivní asistentku, že návštěvníka jedním mrknutím oka nadobro odzbrojí. Takže jsme si rádi v obou těchto stáncích pochutnávali na jednotlivých vzorcích vín, pochopitelně jsme jim je všechny náležitě pochválili. Slečny sice vůbec netušily, kde je Mikulov, ale výrazné obočí a hluboké výstřihy to vynahradily.
Zase bych ale nechtěl, aby to vyznělo jako nějaká šaráda s kolotoči. Nechci opakovat to, co už napsal Rodan, ale třeba takové vinařství Tanzberg a jejich Frankovka nebo výborný Maharal určitě stojí za to ochutnat. Zárukou kvality je pro mě Nové vinařství, koneckonců tvář vinařství Tereza poskytla našemu blogu již druhý rozhovor (tady). Jejich řada Petanque je několik let mojí z nejmilejších. Mám rád Dolní Dunajovice a místní terroir, takže jsem byl potěšen, že se na vinobraní objevilo vinařství Baláž. A mohl bych pokračovat, ale to přenechám Rodanovi. Já jsem se bavil výborně, Evžen a Rodan určitě taky. Těším se na další ročník a doufám, že si Vinobraní v Edenu zachová svůj koncept a půvab.
Jarda
Žádné komentáře:
Okomentovat