S výběrem vín naslepo je někdy setsakramentská potíž. Jdete do něčeho jen tak na doporučení, vůbec netušíte, zda se vaše preference budou shodovat. Ale máte to tam někde v sobě, neskutečně vás láká podlehnout, toužíte si udělat radost, otevřít lahev přivezeného vína, nalít si vzorek do sklenky, zakroužit s ní, k vínu přivonět, vzít pak doušek do úst a slastně polknout…
S Jardou si už nějaký ten čas objednáváme vína od známého blogaře pana Skleničky s dovozem přímo od zahraničních vinařů. Tentokrát se v nabídce objevila Francie, a to oblast Loiry, konkrétně Centre Loire, apelace Cateaux du Giennois. Mám slabost pro Sauvignony a přese všechno, co jsem už v životě ochutnal, ty z Loiry jsou nejlepší na světě. Dá se tomu odolat? Já to nedokázal… Jarda se teď v degustacích toulá více na jihu, takže on ano.
Centrální Loira je vlastně geograficky Burgundsko, co leží za kopcem. Červená vína jsou tam stejná, Pinot Noir a Gamay, v bílých však nahradil Sauvignon jinde známější odrůdu Chardonnay. To další je už přece jen odlišné. Půda a vlastně celé podloží, orientace vinic, poloha u řeky, tradice vinařů… Zde na horním toku řeky Loiry jsou přes Sauvignony světově známá především dvě vinařská centra u měst Sancerre a Pouilly-Fumé. A když je něco top, nechají si to vinaři taky podle toho zaplatit.
O to přitažlivější byla nabídka pana Skleničky na ochutnání stejně dobrých Sauvignonů kousek odvedle. Z méně známé apelace, za přijatelnou cenu. Domluvil se tak na vínech s vinařem Marcem Thibaultem z Domaine de Villargeau v Pougny, Appellation Coteaux du Giennois Protégée. A nám nabídl, že je přiveze až k našim dveřím. Moc dobrý nápad, jen jsem trochu váhal, který ze Sauvignonů si vybrat. Nakonec u mě vyhrál ten, kde bylo doporučení ve smyslu plnější víno z křemene s ovocným projevem. Tak to je přesně to, na co se mi seběhly sliny…
Včera na něj došlo. Otevřeli jsme si doma s Danou a Týnou Sauvignon, ročník 2018, označený názvem Fernand & Sons. Nečekal jsem žádný nabušený kousek s černým rybízem či přezrálým angreštem, ale ani suchou kyselinku. Čekal jsem přesně to, co se mi objevilo ve sklence. Krásně plné víno s opojnou vůní i chutí, ovocné tak akorát, primárně asi bílé broskve, doplněné zralými citrusy, nakyslými zelenými jablky. A hlavně vyvážená jemná mineralita, co k sobě přitáhne pozornost, drží, drží, nepustí…
Kdyby tam nebyla aromatika zralého ovoce, možná bych řekl ideálně křupavé víno. Tady však byla znát hezká zaoblenost, co nutí ochutnávat víc a víc. Vidíte, jak mě to chytlo? Dobře, že jsem si dopřál a vzal si hnedle tři lahve. Už se těším, až si to zopakuji.
Má teta v této oblasti několik let navštěvovala na penzi svého francouzského partnera. Už sice zde svůj domek prodala, ale s novým majitelem, který ho poté přebudoval na apartmány, má dohodu, že zde může někomu z rodiny kdykoliv domluvit ubytování. Nebýt toho zpropadeného koronáče, věděl bych po včerejší ochutnávce, kam letos na dovolenou…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat