Zaznělo to tuhle v jedné reportáži v České televizi. Na dotaz redaktorky odpověděl spolumajitel dopravní společnosti Liftago, že nečekají na chvíli, kdy tu zase začneme žít stejně jako před pandemií covid-19. Kdo se během roku uvalených restrikcí dokázal nové situaci přizpůsobit, ten má ohromnou výhodu, protože se posunul dál. Vracet se nazpátek už určitě nebude. Kdo dosud jen čekal na možnost navázat na minulost, bude první skupinu jen pomalu dohánět.
Jak se to týká nás milovníků vína? Došlo mi to minulý pátek poté, co jsem absolvoval nepovedenou on-line degustaci základní řady vín vinařství Kolby. Myšlenka sama o sobě určitě dobrá, možná právě jedna z cest, o které tu mluvím. V zásadě se jednalo o přizpůsobení se nové situaci… Ale ochutnávka špatně připravená, nevhodně provedená, naprosto bez šance nastavit platformu, na které se bude v budoucnosti moci stavět. Spíš se jen snaží zalepit díru v propadu prodejů.
Kromě několika letních měsíců jsme loni neměli šanci se potkávat s vinaři a ochutnávat nabízená vína. Největší zlom pak nastal v říjnu, kdy organizované akce musely skončit. My se pak ani nemohli s nikým navštěvovat mimo okruh naší rodiny. Kdo však čte naše texty pozorně, tak pochopil, že si český člověk dokáže poradit. V zásadě se rozjely tři způsoby ochutnávek vín. O prvním ani nebudu moc dlouho mluvit. Je to na nás, co preferujeme, za co jsme ochotni zaplatit a co pak v rámci rodiny při různých příležitostech ochutnáme, ohodnotíme a případně se rozhodneme, že se k tomu budeme v budoucnu vracet. Někdy do rodiny zahrneme i nejbližší okolí přátel, ale to už je risk každého z nás.
Zajímavější je určitě druhý způsob, o kterém se tu několikrát zmínil Jarda. Skupina přátel se občas natajňačku potkala a domluvila se, že každý dá do placu jednu lahev zajímavého vína určité odrůdy či původu. Že by to nebyla řízená ochutnávka se říct nedá, ale nebyl tam žádný moderátor, co by celou degustaci vedl. Každý z přítomných sám za sebe hájil ten svůj vzorek, který považoval za tolik zajímavý, že by o dané víno neměl nikdo další přijít.
Tomu dávám budoucnost. Mám letité zkušenosti s ochutnávkami vín. Profesionální degustace, na které jen tak nezapomenu, byly vždy o tom, že jsem měl šanci dostat do skleničky špičkové víno, na které bych nijak asi nenatrefil. Patrně bych ani netušil, že mi utíká šance něco tak úžasného ochutnat. Baví mě i možnost si popovídat s konkrétním vinařem, který by si neodvážil mě podvést nekvalitním vínem. Protože ví, že podruhé mu už příležitost nedám.
Na druhou stranu se mnohem častěji dostanu na akce, které jsou v podstatě marketingem velkého vinařství nebo obchodníka, co kromě dvou tří dobrých vín nabídnou kvantum podprůměrných lahví, kterých mají plné sklady a potřebují se jich zbavit. Poté si to vyčítám, že jsem si zkazil večer a neotevřel si místo toho sám pro sebe víno, které by mě určitě nezklamalo.
Pokud bych to měl uzavřít, pojďme se i po uvolnění restrikcí potkávat, nejlépe ve skupinkách, kde jsme si ve víně rovni, každý dejme do placu to, co nás baví, a doplňme to zajímavými informacemi o víně jako takovém, o vinařích, o terroirech, o snoubení s jídlem. Určitě nás to bude bavit mnohem víc než jen pasivní vstřebávání nezajímavých informací a ochutnávání nekvalitních vín.
A dostávám se nakonec k třetímu způsobu, který jsem naznačil v úvodu. Ano je to zmíněná on-line degustace. Jde o fenomén, který určitě neskončí. Pozoruji to víc u špičkových obchodníků než u samotných vinařů. Když už, tak spíš na zahraničních vinařských webových portálech…
Určitě však nespočívá profesionalita provedení on-line degustace v tom, že si sednou jeden, dva, tři vystupující a mluví nesrozumitelně jeden přes druhého, co je právě napadne. Zábavu vidí třeba v tom, že se zmíní, že právě ochutnáváme víno pro Pražáky, a začnou se tomu všichni smát. Mají smůlu, právě takoví si zrovna otevřeli dvoudeckovou lahvičku se vzorkem a začnou se jim, stejně jako mně, svírat ústa. Diví se, jak vůbec něco takového mohlo prestižní vinařství nabídnout. Nedopitý obsah ze sklenky skončil pochopitelně v odlivce.
Líbí se mi, když na mě mluví někdo, komu informace věřím. Své povídání doprovází záběry vinic, kde hrozny vyrostly, z vinařských provozů, kde krásná vína vznikají, a osob, které díky svému umu dávají výslednému produktu duši. Žijeme v jednadvacátém století, díky dostupné videotechnice jsme přece téměř všichni schopni připravit profesionální prezentaci. Tuhle jsem si například vybíral vína od karlovarského obchodníka Kupmeto. Majitel společnosti Martin Kozák mluvil o každém vínu z nabízeného balíčku Malbeců tak zajímavě, že jsem okamžitě vyplňoval objednávku. Věřil jsem mu a má očekávání nezklamal. Pokračujte v tom takto dál, prosím…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat