Himmelwerk

Nebeské dílo… Je tomu už skoro rok, co jsem se s přáteli procházel po dolnorakouských vinicích. Mohl bych zde v textech průběžně zaznamenávat zážitky jenom z těch pár dní strávených v Kamptalu, Kremstalu a Treisentalu a stačilo by to. Já však neustále podléhám dalším a dalším pokušením, o kterých se snažím něco napsat. A pochopitelně a nejčastěji mám ve sklenkách hlavně vína z Čech, Moravy a Slovenska. Přesto, pokud chci zavzpomínat na nebeská vína, doluji ze zásob lahve z loňského Weinfrülingu.  

Už jsem se tu jednou rozepsal o sklepní uličce Heiligenstein s otevřenými heurigen, co se nachází uprostřed vinohradů vysoko ve stráni nad vinařskou obcí Zöbing. Jen jsem se ještě nepustil do popisu ochutnávek. Zážitkem bylo již první zastavení na terase s nádherným výhledem do údolí, kde u kulatého altánu s pultem nabízelo své vzorky hned několik drobných vinařů. Bylo fajn, že mezi nimi bylo i pár potomků prarodičů pocházejících z našich končin, tak se tu i tam dalo mluvit česky. Byla to smršť různých koštů, vybavuji si s odstupem jen jedno fajn víno z Weingut Wandl, jak jinak, šlo o barikovaný Zweigelt.

Novozélandské Sauvignony

Občas se to tak zamotá. Mám domluvenou služebku sto třicet kilometrů od Prahy a do toho se sejde řada pozvánek na opravdu povedené ochutnávky vín. Schůzku s ředitelem organizace k ukončení auditu se mi podařilo přeložit, ale kam ve volný večer vyrazit? Podlehl jsem sentimentu, domluvil se s dvěma přáteli a zašli jsme na degustaci vzorků vín z Nového Zélandu a Austrálie.

Měl bych asi vysvětlit, proč do toho tahám vzpomínky na doby dávno minulé. Vlastně jsem to tu možná popisoval ve svých generačních vínovinách, kdy jsem vzpomínal na doby, když jsem s objevováním vín začínal a dost zkraje jsem podlehl právě voňavoučkým Sauvignonům. Aromatika angreštových kompotů, akátového květu, černorybízových promnutých lístků mě navždy připoutala k bílým vínům, která do té doby z regálů večerek připomínala spíše zředěné octy, po nichž druhý den bolela hlava a pálila žáha.

Život s vínem mě po dvaceti letech už posunul o kousek dál, Sauvignony mohu i z Bordeaux či od Loiry, takže mnohem méně aromatiky, o to více rafinovanosti a překvapivých zážitků, co mě dokážou zpříjemnit večery. Ale popravdě, objevím-li někde etiketu s označením původu v Marlborough, neudržím se a jdu do toho. S velkou pravděpodobností opět narazím na milovaný angrešťák.

Občasníková onlajnovka

Nikdy bych neřekl, že si s přáteli nostalgicky vzpomeneme na covidové časy. Na onu dobu, kdy jsme buď sami koštovali víno doma a dojmy si museli nechat pro sebe, nebo jsme se sešli na tajňačku prohibičně s jedním dvěma přáteli, kteří se v rouškách připlížili ke mně do kanceláře natěšeni na pár skleniček, popřípadně jsme si vína společně otevřeli vlastně jediným povoleným způsobem, a to online pořádanými ochutnávkami. To se krabice se vzorky odeslala předem, pak se vinař přihlásil po síti ze svého sklepa a všichni připojení dostali informace, co pijí a co v tom mají cítit. Ne vždy se to podařilo, popisoval jsem to tu s povzdechem v případě mnou absolvované ochutnávky vín z Kolby.

Když s tím tentokrát přišel Dan Petřivalský, že bychom se touto formou mohli podívat do sklepa Břetislava Jakubíka ze slováckého Zlechova, přišlo mi to jako docela fajn nápad. Koupíme si vzorky společně se skupinkou přátel, sejdeme se někde a ochutnáme dobrá vína. Luděk se nabídl, že u něho by to šlo, má v prostorném obýváku velkou obrazovku, díky ní bychom o nic důležitého nepřišli… Oukej, jen jsme nakonec měli problém s tím nejdůležitějším, tj. s časem. Kdo mohl na první část, nemohl na druhou, kdo by i měl zájem, odjel právě do ciziny, nebo zrovna v onu dobu podnikal jiná privátní dobrodružství.

Dží Dží Riesling

Měl jsem opět po čase štěstí na degustaci německých Rieslingů. Navštívil jsem před pár dny Vinný sklep Újezd 19, vyslechl si velmi zajímavou přednášku o tom, co by milovník vína měl znát o této odrůdě pěstované na soutoku Rýna a Mohanu, a navíc k tomu ochutnal devět fantastických vzorků z vinařství Weingut Domdechant Werner’sches z Hochheimeru. 

Nejprve tedy pár slov o vinařské oblasti Rheingau. Nachází se ve spolkové zemi Hesensko. Když se dívám na mapu, tak jižněji jsou další známé oblasti Rheinhessen, Nahe, Pfalz a Baden, na západ pak Mittelrhein. Vinařská oblast Rheingau je jedna z nejmenších, část leží podél Mohanu právě u obce Hochheimer, větší část pak za Wiesbadenem u pravého břehu Rýna.

Rheingau patří k nejdůležitějším oblastem pro pěstování odrůdy Riesling na světě. Jsou zde velmi staré a legendární vinice, které historicky vlastnila převážně církev a šlechta. Poskytují dokonalou jižní polohu a ze severu je proti nepřízni počasí chrání 880 m n.m. vysoké pohoří Taunus. Podloží je zde velmi rozmanité, najdeme zde hluboké sprašové půdy, křemenec, pískovec, vápencové půdy, také žulu a břidlici. Pikantní a kořenitý Riesling z Rheingau se vyznačuje ovocným a květinovým buketem, mineralitou, šťavnatou kyselinkou a potenciálem pro dlouhé zrání.

Tři krásné kousky z Bokovky

Málokdo z milovníků vína dosud neviděl film Bokovka. Znáte, ne? Dva dávní přátelé ve středním věku se vydají na pánskou jízdu týden před svatbou jednoho z nich. Na cestu za skvělými víny ve vinicích v Santa Ynez Valley... Kromě nekonečné války mezi Pinotem a Cabernetem se tam toho řeší mnohem víc, láska a přátelství, přetrvávající osamělost a sny o budoucnosti. Příhody jsou postaveny na velmi nesourodé dvojici, kdy jeden si chce na poslední chvíli užít svobody, druhý chce jen ochutnat dokonalost v lahvi. Sám jsem ten film viděl několikrát, pořídil jsem si dokonce i knižní vydání a poctivě to přelouskal.

Nechci nikomu nic podsouvat, ale úplně jiné přátele v Praze, a to filmaře, umělce a restauratéry dala v roce 2005 dohromady skvělá vína. Otevřeli si pro sebe, a vlastně i pro nás, vinárnu právě pod názvem Bokovka. Od počátku byla předurčena k tomu, aby vzniklo místo, kde se budou pít velká vína po malých sklenkách. A to myslím platí do dneška.

V současné době najdete Bokovku na jednom téměř zapomenutém pavlačovém dvorku v Dlouhé ulici. V létě zde celý dvorek bývá občas místem setkávání nadšenců pro dobrá vína, sám jsem se tu jednou sešel s Jardou při ochutnávce vín skupiny vinařů pod přátelským označením „Young Guns“.