Pravidelní čtenáři

úterý 15. prosince 2020

Moje úcta, milý vlašáčku…

Logo vinařství Tondy a Dity Blažkových z Dolních Bojanovic obdivuji každoročně, když mám v Novém Poddvorově možnost ochutnávat jejich vína. Prostá černobílá kresba z vinného sklepa a kolik příběhů mě přitom napadá… Velké dubové sudy plné vína podél zdí ve mně vyvolávají touhu vzít skleničku, pootevírat kohoutky a postupně z každého sudu cmrndnout na dno sklenky košt, poměřit si každý z nich proti světlu, jakouže krásnou barvu tato vína mají, a co teprve jejich vůně linoucí se přes obrubu a nádherná chuť v ústech. Jejda, to by byla paráda.


Pevná ramena majestátně stojícího vinaře uprostřed sklepa dávají signál, že práce ve vinici i ve sklepě si vyžadují pořádného chlapa. Takového se vším všudy, co má odvahu a sílu, ale i rozum, co je k tomu nadán od boha, aby vykouzlil z bobulí vinné révy jedinečný božský nápoj. Mazlí se s vínem až do chvíle, než uzná, že ho může vypustit do světa mezi lidi, aby se tam neztratil. Naopak, aby si je podmanil, okouzlil, lapil do svých spárů, vedl je tím správným směrem právě mezi takové lahve, které produkují Tonda s Ditou. Chvála vínům od Blažků…

V této části Podluží, kam řadím i Dolní Bojanovice, je řada skvělých míst, co se mohou honosit označením špičkového terroir. Obdivuji vína z vinic na Krásné hoře, Na Stráni, ze Zvolence nebo z Kukvičky. Osobně jsem měl možnost to tu v průběhu otevřených sklepů v Novém Poddvorově několikrát projít, kochat se krásnými výhledy na dozrávající hrozny, žasnout nad tím, jak se tento překrásný kout Moravy hlásí o slovo v přetahování o nejlepší víno široko daleko. O vínech z hroznů, co vyrostly na Kukvičce, jsem tu už psal, co ještě k tomu říct? Nic jiného, než že před nimi smekám…

Ochutnal jsem letos v Poddvorově všechna vína od Tondy a Dity. Pozoroval jsem, jak někteří z naší party obdivovali ta sladší, já hledal zázraky mezi suššími. Přehlídka jejich vín měla dva jasné favority. Ryzlink vlašský, pozdní sběr z ročníku 2019, a Frankovku, výběr z hroznů z ročníku 2018 v barrique.  Dvě úchvatná vína, kterým nebylo, co vytknout.


Zatím jsem doma přechutnal vlašák. Je patrné, že si Blažkovi dávají na pěstování vinné révy i výrobě vína záležet. Redukované hrozny v sobě drží nabušenou chuť, průběh zpracování ji dokáže ve rmutu udržet, řízené kvašení pak primární aromatiku ještě víc podpoří. Vína zrají v kameninových nádržích, co v sobě dokáží skloubit výhody nerezových tanků i sudů. 

V loňském ročníku se Blažkovým Ryzlink vlašský opravdu povedl. Už v tak krátké době, necelý rok po sklizni, jsem ochutnával úchvatně harmonické víno, ale žádné ulepené, mělo v sobě šťavnatost a jiskrnost, vonělo po citrusech a vlašském ořechu. V chuti medové tóny, lipovina, každopádně znovu ty citrusy. Rád ve vlašáku hledám i chuť rozinek, tady to na ně bylo možná ještě brzo, ale každopádně bych toto víno dokázal pít každý den až do naprostého omrzení… S úctou se klaním dobře udělanému vlašáku z Dolních Bojanovic, z hroznů pocházejících z viniční tratě Kukvička, od Tondy a Dity Blažkových.

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat