Se Slovenskem toho máme hodně společného. Naše generace se narodila v Československu, mnoho rodin má na Slovensku příbuzné nebo dobré známé. Kromě geografické blízkosti hraje velkou roli také blízkost jazyková. Přesto si myslím, že se o slovenských vínech u nás moc nemluví, nejsou vidět v nabídce restaurací ani degustace slovenských vín nejsou příliš časté. Nakonec o prodeji slovenských vín u nás by mohli mluvit dovozci zahraničních vín. Většinou je zájem o tradiční vinařské velmoci jako Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko a Německo. Pak samozřejmě vína z nového světa, ale od našich sousedů se toho moc neprodá.
Za sebe musím přiznat, že toho o slovenských vínech moc nevím. Teprve nedávno jsem se prostřednictvím pořadu o putování za vínem některé slovenské televize dozvěděl alespoň základní informace o nejvýznamnějších vinařských regionech. Když jsme s Rodanem přemýšleli, jak vyplnit volný čas, a tedy jakou degustaci navštívit, přišla mi nabídka degustace slovenského vinařství Martin Pomfy jako skvělá příležitost proniknout do světa slovenských vín, něco nového ochutnat a něco nového se dozvědět. Degustace se navíc konala v prostorách mého oblíbeného Vinografu. I když se kvůli počasí nemohla odehrávat venku, zadní degustační salonek byl jako vždy velice důstojným místem pro představení mnohých špičkových vín.
Degustace byla pojatá jako volná, vinařství Martin Pomfy doplnila ještě vína pod značkou Via Magna, což je (snad to tak mohu nazvat) projekt, za kterým stojí taktéž Martin Pomfy, kdy spolu s dalšími vinaři prezentuje vína, která jsou svěží, dobře pitelná a dle zástupců vinařství vyhledávaná restauracemi jako vína vhodná do gastronomie, zejména pokud hledáte víno po skleničce. My jsme v lahvích Via Magna ochutnali čtyři vzorky, Rizling vlašský 2019, Rizling rýnsky 2019, oba suché, Muškát žltý 2019 a Děvín 2020, oba polosuché. V této čtveřici jsme se shodli na tom, že vítězem je Muškát žltý, který byl výborně aromaticky profilován, s tóny medu, lipového květu, nebo pomerančových květů.
Následovala šestice bílých vín z vinařství Martin Pomfy, postupně se představily vzorky Ryzlinků vlašského i rýnského, Veltlínského zeleného a sladké Pálavy z různých poloh v ročnících 2019 a 2020. Vína jsou nabízena v základní řadě nebo v řadě Selection, přičemž slovem základní je myšleno ovocné, lehce minerální a odrůdově čisté víno, které se vinifikuje v nerezu a je dobře pitelné. Nás zaujalo Veltlínské zelené 2019 z Malokarpatské vinohradnícké oblasti Vinosady. Zajímavé na tomto víně bylo kvašení v dubových i akátových sudech, a to po dobu 15 dnů, aby projev sudu nebyl příliš výrazný. Víno zrálo v nerezu na jemném kvasinkovém sedimentu 8 měsíců. Myslím si, že se to podařilo, ve vůni se objevuje ananas, tóny grepu i akátu, chuť je delší, šťavnatá s pěknou kyselinou a příjemnou mineralitou.
Dvě růžová vína představovala pro mě svět méně známý, Hron rosé 2020 – Nová Vieska, Veterný vrch, suché a Cabernet Sauvignon rosé 2019 – Rúbaň, Starý vrch, polosladké barrel fermented. Obě roséčka byly vzorky, které bych neváhal nabídnout na letní grilovací party přátelům. Hron má sytější růžovou barvu, ve vůni je patrný černý rybíz, přezrále jahody i tóny višní, chuť je krásně ovocná s příjemnou kyselinou. Jen pro zajímavost, odrůda byla vyšlechtěna na Slovensku křížením odrůd Castets a Abouriou noir, obojí autochtonní odrůdy z francouzského jihozápadu.
Absolutní špičku z mého pohledu představovala prezentovaná červená vína. Vím, o čem mluvím, nezůstalo totiž jen u jednoho ochutnání. Než zástupci vinařství odpověděli na všechny naše všetečné otázky, dostali jsme do sklenek několikrát repete. Když váháte, které z vín souboj vyhraje, je přechutnání tou nejlepší cestou k cíli.
Kromě mimořádného Pinot Noir a samozřejmě skvělého Cabernet Franc, o kterém se jistě zmíní Rodan, bych nechtěl zapomenout na Dunaj Selection 2017 ze Strekova. Cukernatost při sběru 29, víno zrálo 26 měsíců na sudech, z toho 20 % nových. Celkových 16,5 % alkoholu někoho zarazí, ale pro pro mě šlo prostě o nabušené červené víno, které se nápadně podobá Amarone. Doufám, že se k němu ještě někdy dostanu.
Tady je to správné místo předat štafetu Rodanovi. Určitě mu v degustačních poznámkách zbyly ještě další zajímavé informace, kterými vás potěší. Za mě tedy na závěr... Zůstal mi z celé degustace krásný dojem, s oběma pány prezentující vína Martina Pomfyho se moc pěkně povídalo. Díky tomu jsme si večer s Rodanem naplno užili.
Jarda
Žádné komentáře:
Okomentovat