To, že máme s Jardou rádi italská vína, jste již určitě zachytili. Rádi vyhledáváme možnost navštěvovat vinaře přímo v jejich vinařství, případně při obdivování historických památek tu a tam posedíme v restauraci či vinotéce, což sami uznáte, že to bez sklenky místního vína nejde. Není však každý den posvícení, tak asi více příležitostí nacházíme v Čechách na řízených degustacích, o nichž jsme tu již rovněž mnohé napsali. To nám však v současné době není právě dopřáno, tak se alespoň nyní můj zájem přesunul k domácímu koštu. Mám radost, že s dobrým italským vínem uspěji i u Dany s Týnou, takže se v posledních dnech vydávám na Apeninský poloostrov za červenými víny čím dál častěji.
Pokud se právě nesnažím v Itálii objevit to nejlepší víno z Bordeaux, myslím teď na vína z odrůd Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc či jejich kupáží, tak je výběr vín k večerní skleničce poměrně snadný. Mohu sáhnout po Chianti, ale pozor, už začínám schytávat, že na lahvi není černý kohout, mohu výběr zúžit na abruzzké Montepulciano, ale už jen tak neprojdou vína ze severozápadního Piemontu, která jsou nabušená vyššími taniny. Co však vždy zaručeně uspěje je Apulie a místní Primitivo.
Začátkem června tu měl Jarda sérii článků ze svých návštěv jihu Itálie a věnoval svou pozornost mimo jiné právě vínu Primitivo di Manduria. Koho tedy zajímá, proč se toto víno jmenuje tak, jak se jmenuje, kam si v Apulii zajet pro povedené kousky a s čím se vyplatí ho párovat na talířích v restauracích, může se k tomuto textu vrátit (tady). Já dnes spíše navážu na mé nedávné zážitky s víny této odrůdy při mých ochutnávkách.
První zastavení začnu u regálů velkého potravinového řetězce. Nedávno v Albertu pořádali akci k probíhajícímu vinobraní, což je vždy provázeno zajímavými slevami jednotlivých vín. A když jsem mezi víny zahlédl Primitivo Puglia v relaci kolem stokoruny, dal jsem si do vozíku hnedle tři lahve. A dobře jsem udělal. Víno pod názvem Primasole IGT, z ročníku 2019, bylo právě takové víno, co se pije skoro samo. Nic moc složitého, drobet vyšší zbytkový cukr kolem osmi gramů, ale jak bývá pro tuto odrůdu typické, harmonické víno se sametovou dochutí. Šly v něm nalézt tóny zralých švestek, višňového džemu a lehký projev tabáku, kakaa, vanilky a kávy. Akce už sice skončila, ale patrně neodolám, když dostanu chuť na jednoduché pitelné Primitivo, abych nevyrazil do Albertu jedno takové si koupit i za plnou cenu.
Pro druhé víno z Apulie jsem zašel do oblíbené prodejny Global Wines. Za téměř dvojnásobek, ale stále ještě v přijatelné cenové relaci zde můžete narazit jak na Primitivo, tak na Negroamaro z řady Lunatico. Doma jsme ochutnali Primitivo Puglia IGP, z ročníku 2018, které fermentovalo v nerezových tancích. Vino mělo hlubokou, tmavě červenou barvu. Ve vůni byly opět intenzivně znát švestky, možná pak i nasládlé třešně, koření a vanilka. Co se nám na víně líbilo, tak to byla plná chuť, harmonická a jemně sametová.
Poslední vzpomínka patří krátkému posezení s Jardou v bistru Špejle v Jindřišské ulici, krátce před tím, než se pro nás tyto podniky na nějaký čas zavřely. Zvolili jsme z nabízených vín právě Primitivo di Manduria z vinařství Masseria Trajone, označené DOP, z ročníku 2018. Opět charakteristická tmavě červená barva směřující až k fialové. Lehké ovocité aroma s výraznými tóny peckovin, byť v kouřovém nádechu. Příjemná pěkně zakulacená chuť, ale na druhou stranu hodně krátká. Byť toto víno mělo ze všech zde popisovaných vín stejné odrůdy nejzvučnější rodokmen, přišlo mi bez přiměřeně dlouhé dochuti, která by mě lákala pokračovat…
Srovnání tří různých vín z té samé odrůdy mě přimělo o nich více přemýšlet. Určitě bude Primitivo i nadále patřit mezi má oblíbená vína. Teď se však přesunuji více na sever, na východní pobřeží střední Itálie do regionu Marche. Mám v merku přechutnat několik vzorků vín Montepulciano d`Abruzzo. Pak to tu opět odreportuji…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat