Přišel mi mail, který zas tak často nechodí. Ozvala se Martina se zkušeností, kterou málokdo chce zažít. Na jednu stranu jsem rád, že jsem stále v jejím adresáři, na druhou stranu se mi nečetlo lehko o dobrodružství, se kterým se nám svěřila… Doba covidová nepřináší jen pozitivní okamžiky, vystavuje nás rovněž situacím, o které nestojíme.
Martinu znám vlastně od nepaměti. Přivedl ji mezi nás do tanečního kroužku Impuls kamarád Pepa. Měl čich na šikovné a hezké holky. Jenže nám pak skončila studia, všichni jsme se rozprchli do života, první zaměstnání, vojenská služba, láska, rodina, děti… Potkali jsme se znovu až po mnoha letech, kdy se Pepa potřeboval vypsat ze vzpomínek na dětství, vysokou školu a začátek kariéry, pochopitelně pak chtěl zaznamenat své lásky, které přitom všem potkával. Právě Martina, v té době již úspěšná návrhářka a obchodnice s módními oděvy, mu pomohla s distribucí knihy, kterou Pepa vydal ve vlastním nákladu. Nekup to, když se tam v jeho vzpomínkách najdu jako jedna z ústředních postav …
V noci z úterý na středu se jí v jejím butiku na Sokolovské aktivoval alarm. Nevím, co byste dělali vy, ale koneckonců poplachové zařízení si dáváme právě proto, aby nás upozornilo na situaci, když se někde objeví nežádoucí osoba. Vím, o čem mluvím, já sám jsem se v podobné situaci vyskytl ještě v době, kdy jsem odpovídal za výstrojní sklad. Stát proti nezvanému zloději na metr proti sobě, dívat se mu do očí, pak ho honit, s pomocí dozorčího ho chytnout a nechat zadržet, to se vám zafixuje do paměti na celý život.
Že je Martina šikovná, bylo patrné hned, jak jsme se po letech potkali. Prodává elegantní pánské i dámské oděvy, do toho sama šije a kompletuje módu na zakázku. Každou chvíli mi od ní dorazí pozvánka na pořádanou přehlídku. Kdykoliv jsem měl cestu přes Karlín, rád jsem se u ní na kus řeči zastavil. Kdyby jen na kus řeči, většinou to skončilo u toho, co máme oba rádi. U sklenky moravského vína.
Doba covidová přináší často nečekané okamžiky. Kdo si myslí, že prázdné ulice a zákaz vycházení odradí nepoctivce od nekalých pokušení, plete se. Naopak to, co se přihodilo Martině, je varováním, že nastává doba, kdy se krást bude a bude to i o hubu... Když zazněl alarm, vyrazila do svého již několik měsíců zavřeného karlínského butiku. Osobně tam v půl desáté večer chytila zlodějku, jak cpe z ramínek vystavené oblečení do pytlů. Měla už zabalené tři, celkem toho bylo za 140 tisíc korun. Zajímá vás, jak to dopadlo?
Ještě k tomu vínu, píšeme tu přece o něm. S Martinou se oba známe s Ivo Padalíkem, starostou Starého Poddvorova, který je také dobrou duší a tahounem vinařského spolku poddvorovských vinařů. Pravidelně se s ním potkávám na otevřených sklepech a ochutnávám jeho vína, co tam se svou ženou prezentují. Bylo kouzelné, když mi Martina jako poklad jednou nalila do sklenky červené s tím, že toho vinaře znát nebudu. Překvapení, byl to Dornfelder od Padalíka z Poddvorova… Jezdí za ním soukromě mimo pořádané otevřené sklepy, dokonce co vím, taky s ním i tancuje na místním vinařském bále. Co taky čekat od tanečnice, že?
Když zlodějku čapla na místě, ta se jí zprvu pokusila před nahlášením policii ukecat. Že prý ať se nepřibližuje, že má covid… To je o strach, že? A taky, že tu chtěla jen přespat… Zajímavé bylo, že museli se svým kumpánem butik prvně tipovat, poté zcizit náhradní klíče a krádež připravit. Věřili byste, že se jí údajně podařilo koupit klíče k butiku od cikána za pětistovku? To já ne, ale naprosto nepochopitelné zcizení náhradních klíčů z háčku v kanceláři, tomu už věřím. Mohl bych vyprávět, co všechno na mě prásknul zloděj, ten co mi vybílil výstrojní sklad, když ho zmáčkli při výslechu u soudu v Sabinově.
Převzala to pak policie. Zjistilo se, že zlodějka byla na drogách. Byl vlastně div, že se Martině nic nestalo, taky ji mohla nekontrolovatelně něčím přetáhnout. Zlodějka byla navíc v podmínce, takže trest navíc. A k tomu všemu nouzový stav… Že by osm let? Jenže, část nakradených věcí už kumpán stačil odvézt. Takže stejně to tak úplně šťastně nedopadlo…
Znám Martinu jako optimistickou dámu, plnou elánu. Chápu, že mail zaslaný přátelům ji pomohl se z části starostí vypovídat. Jak na potvoru teď pro ni moc navíc udělat nejde. Ale slibuji, až to skončí, Martino, otevřeme si jedno z dobrých vín od poddvorovského Padalíka. Pár jich tu ještě schovávám…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat