Pravidelní čtenáři

pondělí 3. srpna 2020

Vinum Est Bonum

Mám několik oblíbených míst v Praze, kam si chodím pro italská vína. Někdo z prodejců se zaměřuje jen na určitou oblast Itálie, jiný cílí se svými víny na movitější zákazníky, další zas spojuje nabídku vín s prodávanými pochutinami. Mezi poslední uvedenou skupinu řadím i můj oblíbený Weinfood. Kdykoliv se tam dostanu, procházím se zájmem na regálech vystavená vína a zvažuji, kterým z nich si mám pro tentokrát udělat radost.

Je to již několik let, když jsem u nich narazil na bílé víno s názvem Est! Est!! Est!!! No řekněte, dá se vínu s takovým názvem odolat? Navíc pokud se při objevování krásných vín z celého světa dostanete k příběhu, který osvětluje označení tohoto vína? Zkrátka, nebudu to natahovat, toto víno bylo jedním z těch, které jsem si přál ochutnat dávno před tím, než jsem na něj narazil. Je jich však kolem nás tolik, že to spíš nechávám na náhodě, kdy takové vytoužené víno ochutnám. Ano, onehdy jsem si víno s označením třikrát Est! odnesl sebou domů.


Cože to Est v názvu vína vlastně znamená? Slovo pochází z latiny, ale žádný strach, latinsky neumím, takže dále už to rozvádět nebudu. Nicméně je to část textu použitého do nadpisu, v překladu znamenající „víno je dobré“. A právě k tomu se vztahuje zmíněný příběh, který dal vínu název. Možná se bez příběhů obejdete, ale mně osobně to přijde zajímavější, když si něco takového s vínem můžu spojit. No a konkrétně tento příběh mne upoutá pokaždé, co ho slyším.

Vypráví se dvě obdobné verze oné legendy z počátku dvanáctého století. Ta první se týká bavorského biskupa Johannese Fuggera, který se vydal do Vatikánu, aby se zúčastnil korunovace římského císaře Jindřicha V. papežem. Druhá verze se týká biskupa Johannese Defuca, který se vydal za papežem, neboť očekával své jmenování kardinálem. Takže vidíte, obojí se týká putování do Říma, které v té době muselo být jistě zdlouhavé a úmorné. 

A dále je to již stejné. S předstihem jednoho dne byl vyslán věrný sluha, aby na cestě po Itálii vybíral ubytování pouze v těch hostincích, kde podávají dobrá vína. Na zeď takového hostince měl vždy napsat slovo Est, čímž biskupovi naznačil, že mu víno v daném hostinci doporučuje. Při projíždění osadou Montefiascone, narazil sluha na tak výtečné víno, že na hostinec v nadšení napsal křídou nápis hned třikrát Est! Est!! Est!!!

Legenda pak už jen uvádí, že biskupovi víno tak zachutnalo, že zapomněl na Vatikán a účel své cesty. Zůstal prý už navždy v obci Montefiascone, kde i zemřel. Pravdivost této legendy není ničím podložená, i když se uvádí, že byl oblíbeným vínem po léta poléván místní biskupův náhrobek.

Z vlastní zkušenosti však mohu říci, že příběh, který dal vínu jeho název, je zajímavější než vlastní víno. Víno vyráběné pod názvem Est! Est!! Est!!! hodně těží z tradice než z proslulosti za svou kvalitu. V polovině minulého století zde vznikla Est!–Est!!–Est!!!–di Montefiascone DOC, která se rozkládá na 416 hektarech vinic ležících na půdách vulkanického původu v okolí jezera Bolsena v katastru několika obcí, z nichž nejznámnější je právě Montefiascone. Tato oblast se nachází ve středoitalském Laziu, severozápadně od Říma. V DOC se regulují maximální povolené výnosy hroznů, výsledné víno musí obsahovat minimálně 11 % alkoholu a musí se skládat z dvou odrůd Trebbiana (Toscana a Roscetto) a z odrůdy Malvasie Bianca Lunga. 

Když jsem ho ochutnával, přišlo mi jako lehké osvěžující víno. Proti světlu byla barva světlé slámová, ve vůni bylo hodně ovocité, já v něm cítil citrusové plody, hrušky a pečená jablíčka, doprovázená nádechem lučního medu, banánů či ananasu. Chuť byla vyvážená s kyselinkou a dlouhým trochu minerálním závěrem.

Jak už jsem říkal, víno mne zaujalo spíš svým příběhem než chutí. Jedno však mohu říci jistě. Pokud by byla vyhlášena soutěž o nejkurióznější vinařský název, horkým adeptem na hlavní cenu bude právě víno s názvem Est! Est!! Est!!! z městečka Montefiascone.

Rodan

Žádné komentáře:

Okomentovat