Pokaždé, když mne pracovní povinnosti nebo rodinné výlety zavedou na Slovensko, plánuji navštívit některou z rázovitých místních restaurací a dát si u nich halušky. Pár let to trvalo, než jsem si je oblíbil. V mládí jsem na východním Slovensku prožil dokonce rok života, nepamatuji si však, že bych si někdy ze dvou nabízených možností vybíral právě ono specifické jídlo s brynzou a slaninou. Inu chutě se věkem mění, a to se týká jak vína, tak i jídla.
Před několika lety jsme s kolegou Petrem pracovali na zakázce v Žilině. Vždy při podobném projektu jste na místě jen pár dní, od rána do večera vedete u klienta jedno jednání za druhým, v počítači zpracováváte hodnocení a zprávy, na nic jiného čas nezbývá. Možná až na pár hodin, kdy si dáte večeři někde v centru a poté sklenku na dobrou noc v hotelovém lobby baru. O to víc nás potěšilo, když nás Marian, který vedl místní auditory a po čase se stal i mým přítelem, na jednu večeři sám pozval. Samo o sobě je to vždy milé, když ve městě žijete, máte nezastupitelnou zkušenost, kde se dobře vaří a kde nejlépe chutná. Překvapení však ještě neskončilo. Marian nás pozval na večeři k sobě domů, jeho maminka se nabídla, že připraví halušky tak, jak jsou na to zvyklí.
Recept na slovenské halušky od šikovné kuchařky s maďarskými kořeny ode mne nečekejte, přece jen při psaní našich textů myslím především na víno. Mohu jen prozradit, že byly vynikající. Takže základní otázka, jaké víno nám Marian nabídne k brynzovým haluškám se slaninou? V jednom z prvních textů jsem dával tip na vyhlášenou vinotéku pana Vanka, kousek od žilinského náměstí. Jsem sice milovníkem vína, ale mé zkušenosti s párováním vína s jídlem jsou spíš jen v teoretické rovině. Mít možnost se rozhodovat na základě několika otevřených lahví, mohl bych použít metodu pokus omyl a některé víno vybrat. Ale když stojíte před regálem zavřených lahví vína? Každého z nás přece napadnou otázky, zda si vybrat bílé, nebo červené, zda suché nebo sladší víno. Tady ani tak nejde o to, které víno mám rád já osobně, ale které je v kombinaci s brynzovými haluškami optimální.
Marian si nechal od pana Vanka poradit a z několika možností zvolil jako doprovod k haluškám odrůdu Rulandské bílé. Speciálně vybral vinařství Trnovec z Nitranského vinohradnického rajónu, obec Nitra, trať Šindolka. V ročníku 2013 bylo ve výběru z hroznů, suché s alkoholem kolem 14 procent. Víte, že se to povedlo? Víno krásně vonělo po sušených rozinkách a jemné chlebové kůrce, v chuti bylo hlaďoučké se smetanovými tóny. Léta jsem právě v tomto tápal, zda mám podobnou vůni a chuť obdivovat. Vím z osobních zkušeností, že to mnohým nevyhovuje. Můj přístup patrně zlomila zkušenost s párováním Rulandského bílého s brynzovými haluškami a mastňoučkou slaninou. Ano, je to tak. Od té doby tuto odrůdu na degustacích vyhledávám a vzpomínám, zda se vzorek bílého pinotu blíží k dokonalosti vjemů z vína, na které si pamatuji z oné večeře u Mariana.
Vína od Ladislava Trnovce z Nitry jsem pak měl možnost ochutnat ještě několikrát. Pravidelně jsem si v Žilině kupoval jeho Sauvignon a pak i vlajkovou loď mezi červenými víny z vinařství odrůdu Alibernet. Vína byla dobrá, což o to. Žádné z nich však nepřekonalo zážitek s Rulandským bílým spárovaným s brynzovými haluškami od Marianovy maminky.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat