Pravidelní čtenáři

úterý 23. června 2020

Za vínem do Nového Poddvorova – část druhá

Pokud by se měla hodnotit obliba vinaře podle zájemců o ochutnání jeho vín, tak to bez dlouhého váhání letos vyhrál Vladimír Kašík. Když jsme dorazili k průjezdu stavení jeho vinařství, hrnuly se směrem ke stolku s lahvemi pro nalévání vzorků desítky dalších návštěvníků otevřených sklepů. Vláďa mne sice zaregistroval, natáhl ruku na pozdrav, nalil jednu sklenku na ochutnání, ale to bylo vše, dav mne vzápětí vytlačil před sklep. Víno mám rád, ale ne za tuto cenu.
Ještě že vše má svůj čas, stačilo si pořadí navštívených vinařství přehodit a vrátit se sem na závěr, když se už většina přítomných těšila na doprovodný program s cimbálovou muzikou Malina. To už jsem měl příležitost v klidu pokoštovat další vzorky vín loňského ročníku. Mohl jsem si s Vláďou taky chvilku popovídat a přemluvit ho, abychom připravili představení jeho vinařství pro náš blog. Můžete se těšit.

A cože bych vybral zajímavého z nabídky tohoto vinaře? Mně od něho chutnala jak bílá suchá vína, tak jeho růžovky, zvlášť když letos nabízel povedené roséčko z Pinot noir.  Stejně jako v předchozích letech jsem si z červených vín moc užil s Rulandským modrým. Ale i tak věřím, že návštěvníci otevřených sklepů si odnášejí zejména vzpomínku na cuvée Rytraso. Hádáte dobře, je to Rýnský ryzlink, Tramín a Sauvignon.
Na dolním konci Nového Poddvorova nás čekala ještě dvě vinařství, Hostující Antonín Blažek s manželkou Ditou z Dolních Bojanovic a místní Václav Mrkva. Smutný byl pohled na zavřená vrata vinařství Pavla Veselského, moc bych si přál ho pozdravit.
Mám rád vína z vinařství Blažek. Povedeně dělají především bílá vína, každoročně sahám po jejich Rýňáku, Sauvignonu, Chardonnay či Pálavě. Přesto je všechny letos troufnul vlašák. Krásně odrůdově připravené suché víno, vrátil jsem se několikrát opětovně k ochutnávce tohoto vzorku a posléze si víno zakoupil i domů. Stálo za to. Pokud mám však nalákat na nejzajímavější víno, vybírám přitažlivě udělanou Frankovku v barikových sudech. Víno se díky sudu posouvá do vyšší ligy, málokdy na něco podobného v moravských vinařstvích narazíte.
Posledním navštíveným poddvorovským vinařstvím bylo pana Mrkvy. Sympatické bylo, že oproti loňsku schoval plac před vinařstvím, kde vína obvykle ochutnáváme, pod novou krásnou pergolu. V dešti se to náramně hodilo. Jeho bílá vína jsou zpravidla s vyšším zbytkovým cukrem. Překvapením proto bylo, že se nás letos pokusil zaujmout suchou Pálavou. Škoda, že to oproti té polosladké odnesla odrůdová aromatika vína. Přesto bych asi suchou Pálavu jmenoval do party vín jednotlivých vinařství, na která budou návštěvníci otevřených sklepů vzpomínat. Nechtěl bych opominout ani červená vína Václava Mrkvy, byla rozhodně pitelná, byť je řadím spíše k lehkým moravským vínům s ovocnou chutí bez plného těla a dlouhé dochutě.
Únava z předešlého večera, bezpočet ochutnaných vzorků, milé dlouhé rozhovory s vinaři, bohužel i déšť a mokré boty, to vše zapříčinilo, že jsem vzdal přesun do Starého Poddvorova. Tam se k otevřeným sklepům přidalo ještě vinařství Krásná hora Marka Vybírala a vinařství Tomáše Bařiny. Škoda, mám vína od obou moc rád, ale měl jsem toho letos i tak docela dost. Určitě mám ještě o mnohých zážitcích co vyprávět.
Rodan

1 komentář: